Fotograf krajiny Jan Bavor: Fotografie je staré řemeslo, kterému je potřeba se naučit

Co bylo prvním impulsem, který vás přivedl k fotografování? 
Fotím přes tři roky a fotografování je pro mě dobrodružství, které já k životu potřebuju. Pokud se člověk může po svých pohybovat v přírodě, tak by měl tuto možnost naplno využívat. Česká krajina je nevyčerpatelná studnice námětů a možností. Začátky mé krajinářské tvorby jsou spojené s aktivním pohybem v českých horách. V zimě na skialpech, v létě na kole či pěšky. Zachycení a zvěčnění krajiny při těchto výpravách se pak už samo nabízelo. 


Foto z Galerie: Jan Bavor

Plánujete konkrétní focení nebo vaše snímky vznikají v rámci zmíněných výletů?
Pokud nejsem na výletě s rodinou, tak fotku plánuji. Tedy využívám znalosti lokace, aplikace pro fotografy a předpovědní modely počasí, webkamery.

Na jakou výpravu za fotkou nemůžete zapomenout? 
Já mám strašně rád focení v zimě. Baví mě pohyb po sněhu. Východy jsou déle, tedy není to tak náročné na spánkový deficit, a západy jsou brzo. Když podmínky dovolí, sjezd na lyžích je pak odměnou. S focením zimní krajiny mám zároveň spojené spousty vzpomínek. Slezlé nehty na palcích, bílá tma na hřebenech, rychlé změny počasí. Jen ty zimy by mohly být lepší.   

V jakém počasí nejraději fotíte?
Z hlediska atmosféry mám poslední dobou rád pochmurné počasí. Raději, než západ, mám východ. Líbí se mi více východové barvy a probouzení krajiny. Noční fotografie mě také baví, snažím se u ní spíše soustředit na kompozice, které mi přijdou lehčí než u denní krajiny.

Za jak těžký žánr považujete focení noční krajiny a co je u něj nejdůležitější znát? 
Astrofotografie určitě patří už k pokročilejším technikám. Podstatně snazší to je s top technikou, která má vysoký dynamický rozsah a pořádnou světelnost (objektivy f/1,4, 1,8) a při samotném snímání dost ulehčí práci (snížíte čas tím i šum a minimalizujete hot pixely). Osobně nefotím na astromodifikované tělo, ale třeba jednou názor změním. Modifikací dosáhnete správného barevného podání hvězdné oblohy a při odstranění rozostřovacího filtru pro "moiré" i větší ostrost. 

Dříve jsem fotil old school stylem na dlouhé časy a s paralaktickou montáží, která hvězdy sleduje (trackuje). Nyní nosím v batohu Sony A7R IV a Sony 14 mm GM f/1,8, a to je za mě top set. Hvězdy fotím většinou do 13 s, krajinu pak do 30 s. Cca 3-10 snímků na pole, které pak průměruji a tím redukuji šum. Odfoceno mám i za 10 minut a jdu dál. Snažím se dělat neotřelé kompozice, než řešit dogmatické astro pojetí nebe. Hodně astrofotek je v popředí krajiny prázdných, tomu se snažím vyhnout. Většinou tam mám nějaký motiv, strom, kostel, vodopád, postavu se světlem apod.

Začínajícím fotografům doporučuji navštívit astro workshop, než se trápit a zbytečně si prošlapávat cestičku, která je v podstatě již vymyšlená. Mnoho lidí co jsem měl možnost poznat se trápí už s ostřením, neví jak se svým sklem dle ohniska a těla ostřit na krajinu a nebe. To je věc na komplexní vysvětlení na pár minut včetně instalace DOF aplikací do telefonu. Dá se fotit v podstatě kdekoliv, kde je méně světelného smogu, tam obloha a mlhoviny lezou samy. Logicky se tedy jezdí v ČR na Šumavu do Jizerských hor. Já se tím ale snažím nějak neomezovat. 

Kolik času vám focení krajiny zabere?
Když fotím mé oblíbené místo, které dobře znám, tak snímání nezabere moc času. V opačném případě se snažím na lokaci dostat hodinu před zlatou hodinkou a pak čekat na příhodné podmínky.

Podle čeho vybíráte lokace pro focení?
Pocházím z Podkrkonoší, které je spolu s Krkonošemi moje srdcovka. Baví mě vymýšlet nové a neotřelé kompozice, mnohdy čekám na konkrétní podmínky, které fotku profláknutého místa odliší. Máme tu spoustu památek, které mě baví zachycovat. Nemáme tak výrazné hory jako jsou Tatry, Dolomity apod. kde je z hlediska kompozice lehčí pořídit zajímavý snímek. Za fotkou se pohybuji sám, s rodinou či kamarády.  

Máte místo, kde fotíte úplně nejradši?
Strašně rád mám hospitál Kuks, je to pro mě magické místo. Momentálně žiju v Hradci Králové, tedy hodně fotografií je v dojezdové vzdálenosti okolo 50 km. 

Fotíte na Sony Alpha A7R IV. Co vám na tomto fotoaparátu vyhovuje a jaké nejčastěji používáte objektivy?
Fotím i na Sony A7R III. A7R IV je lehčí s větším dynamickým rozsahem a lepším ostřením. Pasuje mi také lépe do ruky. Používám objektivy Sony řadu GM 14,24,35, 70-200 mm a 200-600 mm G. Nejvíce si nyní užívám sklo Sony 14 mm f/1,8 GM, které používám hlavně na nočních snímcích. Když se s ním člověk naučí, je to perfektní sklo. Je citlivější na správné zaostření hvězd a na rozostření při otřesech (například zavaděním o stativ). Milovníci vodopádů, pokud budou ochotni zainvestovat do redukce na přední filtry, si ho určitě také oblíbí.   

Baví vás více focení bezzrcadlovkou nebo dronem? 
Baví mě fotit obojím. Pohled shora je snazší na exponování a následný postproces. Dron určitě také umožní zachytit místo zajímavěji než ze země. Baví mě také hodně barevný prostor DJI dronu, kde kombinace Sony čipu a Hasselblad optiky je prostě pecka. 

Jaké pro vás byly začátky focení s dronem, proč jste se rozhodl fotografovat i s ním?
Možnosti kompozice a nevšedního záběru jsou největším lákadlem proč si pořídit dron. Nechtěl jsem věřit tomu, že DJI stačí 5 krovový bracketing s rozsahem +- 1,3 EV i na dynamické scény. Ze Sony jsem byl zvyklý na 3 krovový AEB +- 3EV. Software dronu zatím není vybavený možností nastavení rozsahu AEB, jde tam pouze vybrat 3 či 5 krokový. Bohatě to ale stačí! Ze začátku jsem zkoušel i fotit manuálně +-3 EV, to je ale nesmysl, na to jsem přišel velice rychle. Exponování na dronu je snazší už jen kvůli focení z větší dálky a pohledu na krajinu shora.

Tip pro fotografy: U násvitových fotek exponuj na nebe +0,7 - 1 EV v 5 AEB. U protisvětla 1,3-1,7 EV v 5 AEB. Investuj do odšumovacího pluginu do PS, vytáhneš pak z fotek maximum. Nejsou tam tak detailní ostré přechody světlo stín. K samotnému létání, vedle běžných bezpečnostních opatření, bych ze svých zkušeností doporučil:

1. Pozor na námrazu vrtulí v inverzi, mrznoucí mlze apod. Dron jde dolů jak švestka, tak jako dopravní letadlo s namrznutými křídly.
    
2. Pozor na včasnou obměnu baterií. Baterie na sklonku své životnosti se může nafouknout. Nedrží pak plně v aretačních páčkách a zahřátím se může z dronu vycvaknout. Nutno s takovouto baterií opravdu nelétat. Poznáte to jednoduše, při položení na stůl se houpe. 

Využíváte nějaké speciální příslušenství během focení? 
Mám dvě spouště. Jednu Sony bezdrátovou, která funguje i v mrazu. Dosah je jen okolo 2 m. Pak jednu programovatelnou, kterou používám na startraily, noční snímání a fotky s postavou. Na panoramatickou fotografii používám L-plate s nodálními sáňkami. Pak mám řadu filtrů ND, polarizační, NightSky. Přechodové filtry nepoužívám, dá se to dohnat expozicemi a postprocesem.  

Co podle vás musí mít krajinářská fotka, abyste s ní byl spokojený? 
Dramatickou atmosféru a světlo.  

Často se na vašich fotografiích objevuje postava se světélkem...
Je to spíše o tom, udělat fotografii jinak, někdy se mi to hodí do kompozice. Místo by bez postavy bylo ploché. Člověk jako takový, mnohdy i negativně, je součástí krajiny.

Co považujete za své největší fotografické úspěchy, případně máte nějaký cíl, kterého byste chtěl dosáhnout? 
V červnu letošního roku se mi podařilo získat neuniverzitní „titul" QEP v kategorii Landscape. Hodnotící komise zasedala v Popradu. Hodnotí se 12 tištěných fotografií, kde dokumentární snímky krajiny nemají moc šancí na úspěch. Záleží i na pořadí fotografií a celkové atmosféře prezentovaného panelu.

QEP (Qualified European Photographer) je neuniverzitní titul pro profesionální evropské fotografy. Vydává ho Federace evropských profesionálních fotografů (FEP) se sídlem v Bruselu, která sdružuje národní fotografické federace z 19 evropských zemí. Titul jejím jménem uděluje mezinárodní komise na základě předloženého portfolia (12 tištěných fotografií), které musí vypovídat o vysokém profesionálním standardu s přihlédnutím k osobnímu přínosu autora. Zdroj: Wikipedie. 

Chtěl bych do budoucna více fotit v Krkonoších a fotit i třeba detaily krajiny, abstraktní krajinu.    

Kde všude můžeme vaše fotografie vidět, kromě Galerie Megapixel? 
Veškeré mé fotografie naleznete v galerii na mém webu www.janbavor.cz či na instagramovém účtu @bavorjan_photo. V květnu 2023 budou vidět i tištěné fotografie v rámci výstavní plochy v restauraci Náplavka v Hradci Králové. 

Jak důležitá je pro vás postprodukce a jak dlouho strávíte úpravou fotografií? 
Tak jako dříve byla práce ve fotokomoře, tak dnes je práce u počítače. Začínající fotograf se velice rychle ztratí. Začne to u barevných standardů, přehršle formátů, mraky softwarových možností a skončí to první vytištěnou fotografií, kde červená křičí. Takhle jsem to nevyfotil přece?! Pokud neděláte černobíle fotky, které toho mraky odpustí, kde může být podexpozice či přeexpozice žádoucí, tak se prostě postprocesu nevyhnete. Pro fotografy to je největší strašák a může je to odradit. Názory typu, že použiju minimum úprav a ve směs dám do tisku fotku přímo z foťáku, jsou nesmysl. Například technika Orton či Glow efektu je z dob analogu a vymyšlená byla ve fotokomoře (úprava scény například ve filmu Pán Prstenů).  

Máte nějaké doporučení pro začínající fotografy krajiny i noční fotografie? 
Záleží, co od fotografie chcete. Pokud jste nároční a máte velké plány je potřeba se vzdělávat a i investovat. Než nakoupíte techniku, ujasněte si, co chcete, poraďte se s někým zkušeným. Komplexní kniha jak fotit krajinu se mi do rukou nedostala. Asi nejtěžší je si utvořit nějaké workflow, s kterým budete spokojení a budete si za ním stát a v čase ho i inovovat.

Je potřeba se naučit ovládat techniku a porozumět expozici, tedy po technické stránce správně odfotit (40 %), naučit se zpracovat získaná data (50 %). a zbylých 10 % musíte mít ze shora dáno. Fotografie je staré řemeslo, kterému se je potřeba naučit. Tedy určitě doporučuji individuální workshopy (základy fotografování, kurzy na retuš a postprodukci, barevné tónování, tisk apod.). Pokud neradi cestujete sami, chcete poznat nová místa a lidi, určitě doporučuji i cestovatelské workshopy. Pokud se rozhodnete dávat fotografie do online galerií, tak se nenechte odradit názory ostatních. Buďte ke své tvorbě sebekritičtí, já jsem třeba věčně nespokojený... To vás pak posouvá dopředu. 

Další fotografie najdete také na profilu autora - Jan Bavor