Jak postupovat při retušování fotografií

Čeho retuší dosáhnout? 

Po tom, co fotografii převedu neboli vyvolám z RAWu, používám asi nejznámější editační software, kterým je Adobe Photoshop. Zde provedu první část úprav, kterou je technická retuš. Jejím cílem je zbavit se rušivých prvků, které byly přehlédnuty při samotném focení. Dále se eliminují nedokonalosti pleti i samotného prostředí. Pokud byla technická retuš provedena dobře, tak ji na fotografii v podstatě nepoznáte. Divák nesmí pojmout podezření, že jsme na fotce něco upravovali, takže čím méně stop za sebou zanecháte tím lépe. K nejčastějším chybám retuší patří nepřirozené prvky na pleti, opakující se vzory v prostředí nebo třeba i příliš vybělené zuby. Technická retuš je nejdelší a nejméně vděčnou částí editace, ale bohužel se jí nelze vyhnout. Jen díky ní získáte opravdu dokonalou fotku hodnou například tisku v nějakém magazínu.

foto a retuš: Radovan Bartek

Postupy a pravidla při retuši pleti

Retuš pleti prozradí úroveň retušéra. Čím je zkušenější, tím je pleť přirozenější a retuše nejsou patrné. Začátečníci mají naopak tendenci vyhlazení přehánět a pleť pak vypadá jako u porcelánové panenky. Další chybou je až přílišná péče obličeji na úkor zbytku těla. Pak mnohdy tvář působí velmi mladě, ale ruce a krk naopak jako u starého člověka. Tomu je nutné se vyhnout a pleť na celém těle musí být konzistentní. Výjimkou jsou fotografie s malou hloubkou ostrosti. U nich naleznete několik úrovní detailu, takže je třeba i správně retušovat jak v oblasti s větší hloubkou ostrosti, kde je pleť plná jemné struktury, tak i v místech, kde je hloubka ostrosti menší, a tudíž téměř bez detailů.

Pleť se retušuje ze dvou hlavních důvodů. Prvním jsou vady dočasného charakteru, které do konceptu dané fotografie nezapadají. Typické jsou pupínky, prasklé žilky, kruhy pod očima nebo podrážděná pokožka. Dále sem patří otlačky, například od ponožek a spodního prádla.

Druhý důvod je spíše prozaický. Ze zkušenosti vím, že snímač fotoaparátu zachytí daleko víc detailů, než rozezná lidské oko. Na fotce tak vyniknou vady, kterých si člověk běžně vůbec nevšimne. Další problém tohoto média je fakt, že můžete nehybné detaily sledovat mnohem déle než v reálu. Proto je dobré se zaměřit ještě před focením na make-up a svícení. Jak líčení, tak světlo velice usnadní postprodukci, protože de facto fotografujete již „vyretušované“ detaily. 

foto a retuš: Radovan Bartek

Osobně doporučuji zaměřit se na zobrazení obličeje v jeho, pokud možno, nejjednodušší a zároveň nejelegantnější formě a podobě. To znamená odstranit některé příliš výrazné nedokonalosti, sladit barvu pleti do jednoho odstínu a případně lehce upravit proporce. V životě si málokdy všimneme, že má člověk jedno oko větší než druhé nebo lehce asymetrické rty, ale na fotkách to často bije do očí. Po retuši musí pleť vypadat přirozeně, zdravě a svěže. 

Po těch letech v tomto oboru mohu otevřeně říci, že v retuši pleti často méně znamená více. Současným trendem je naopak přirozenost a určitá forma objektivity. Dále doporučuji neodstraňovat úplně 100 % všech vad a nedokonalostí. Dobré je nechat si od fotky menší časový odstup a popřípadě to konzultovat s kamarádem, kolegou či mentorem, kteří vám potvrdí, že jste to nepřehnali. Jen tak bude výsledek skutečně uvěřitelný. 

Retuše šatů a vlasů

U úprav šatů a vlasů platí podobná pravidla jako při úpravě pleti. Oba prvky musí působit přirozeně. Na šatech bývá největší problém pomačkání a rušivé záhyby nebo prach, skvrny od make-upu, případně od potu. 

Retuš vlasů je pak obvyklá tam, kdy na focení bylo málo času, takže vizážistka nezvládla precizně uhlídat všechny detaily tak, aby působily úpravně. V obou případech by divák opět neměl poznat, že do nich retušér zasahoval. Rozsáhlejší retuše vlasů a šatů se řeší spíše u větších zakázek, protože jsou časově i technicky velmi náročné.

foto a retuš: Radovan Bartek

Retuš prostředí

Tuto část dělám skoro bez výjimky na všech fotografiích. Týká se většinou prvků, které se nedaly vyřešit přímo na místě, nebo jsem při samotné realizaci jednoduše přehlédli. Typickým příkladem jsou nejrůznější kabely a zásuvky interiérech. V exteriérech to mohou být dopravní značky, květináče, popelnice atd. 

Tam, kde je to jen trochu možné, překrývám inkriminovaná místa strukturami ze stejného záběru. Tím zachovám shodnou barvu, perspektivu světla i zrno, takže ho nemusím nijak opravovat. V případě, že není odkud brát, mohu použít další fotografie a ve výjimečných případech se dají části fotky i dokreslit. Pak je ale třeba do těchto záplat vrátit původní šum nebo zrno, jinak fotka vypadá nekonzistentně. 

foto a retuš: Radovan Bartek

U retuší prostředí můžete obvykle narazit na dvě kritická místa. Prvním je tvrdost hran, která musí být na záplatě stejná jako v originální fotce. Není možné v rozostřených částech nechat ostré hrany masek nebo vložených objektů. Druhé, na co si retušér musí dát pozor, jsou opakující se vzory. Lidské oko je na ně velmi citlivé a okamžitě si všimne, že jsou si například dvě sousedící dlaždice až příliš podobné. Pokud se jim nemohu vyhnout, snažím se i do opakování vnést alespoň malou odlišnost. Pak divák nemá důvod zkoumat detaily a hledat chyby. 

Rád bych závěrem napsal nějaké hluboké moudro nebo všeobecnou radu. Bohužel žádný univerzální klíč k úspěšné retuši neexistuje. Jako u jakékoliv činnosti jsou i retuše o tom neustále trénovat jednotlivé techniky znovu a znovu, a tím se zdokonalovat. Jde o řemeslo, takže to není až tak o talentu, jako o tréninku. Popřeji vám tedy pevné nervy, a hlavně mějte trpělivost. Kýžené výsledky se časem určitě dostaví. 

foto a retuš: Radovan Bartek

Navštivte dvoudenní kurz Radovana Barteka

Chci na kurz

Workshopy a kurzy na téma úprav fotografií

• Základní práce s programem Adobe Lightroom

• Individuální kurz Základy programu Adobe Lightroom

• Fotografování a retuše portrétů s Lukášem Kenji Vrábelem