Medailon autora - Ansel Adams

Adams se narodil roku 1902 na okraji San Francisca, od útlého věku pro svou hyperaktivitu nejevil příliš zájmu o standardní formy studia a spíše se zabýval zkoumáním světa po své ose. Ve dvanácti letech byl definitivně uvolněn ze školní výuky, kterou převzali soukromí učitelé a rodiče. Z domácí výuky si dle svých slov odnesl krom standardních vědomostí i silný morální kodex založený na skromnosti, úctě k lidem a k přírodě.

Přiznám se, že takto bych zkrácený životopis nikdy nezačínal, podobná klišé můžete číst mnohde, ale právě v Adamsově díle se všechny tyto premisy pojí a jednotlivé vlastně hledají velmi jednoduše. Když ve čtrnácti letech poprvé vidí Yosemity, je uchvácen krajinou, světlem, krásou oněch míst a shodou okolností od otce dostává první kameru - Kodak Brownie. Další rok se již vypravuje na vlastní pěst se stativem, lepším aparátem. Navštěvuje výstavy, zuřivě hltá veškerou literaturu a s hyperaktivitou sobě vlastní se učí v temné komoře.

Později se stává součástí spolku na ochranu divoké přírody, který má na starosti mimo jiné i Yosemitský národní park. Zůstává jeho členem celý svůj život. Již v raných letech se tak rozhoduje věnovat celý svůj život kráse přírody a předávání této krásy ostatním lidem. Od malička se ale učil hře na klavír a i když jeho fotografie se prodávají již od jeho jednadvacátého roku a jsou to snímky pečlivě vyfotografované a procesované, mladý Adams se ještě dalších sedm let drží snahy o prosazení se v hudební branži. V létě fotografuje, tráví celé týdny pod stanem v horách a ostatní období věnuje hře na klavír a soukromým lekcím kvůli přivýdělku.

Roku 1927 ale vydává své první fotografické potrfolio, dávno se odklonil od tehdejšího piktorialismu a jde si vlastní cestou technicky perfektní, prokreslené a kontrastní fotografie. Zároveň začíná fotografovat spíše svůj pohled na daný obraz, tedy představit si předem, co by na obraze mělo být a až poté jej komponuje a nastavuje aparát a filtry.

Později se setkává s Paulem Strandem a pořádá svou první větší výstavu ve Washingtonu. Vystavuje 60 fotografií z pohoří Sierra. Výstava má obrovský úspěch a Washington Post na ni pěje chválu, Adams tedy ale stále tvrdí, že jeho dílo zdaleka není tak dobré jako Strandovo. Je hezké vidět, že první velké úspěchy jej zdaleka nepřesvědčily o jeho výjimečnosti a stále se drží své skromné a pokorné výchovy. Roku 1932 pořádá skupinovou výstavu s dalšími významnými jmény, Imogen Cunninghamovou a Edwardem Westonem, krátce na to společně zakládají věhlasnou skupinu f/64. Jak je z názvu patrné, skupina se zabývá technickou fotografií a definitivně se odklání od tehdy stále velmi vlivného piktorialistického proudu.

Adamsův věhlas stále roste a ve 40 letech se na rady svého okolí již plně věnuje fotografii. Podniká další výpravy mimo své obvyklé lokace a intenzivně se věnuje také propagaci ochrany přírody skrz své fotografie. V padesátých letech je již věhlasným autorem, spoluzakládá časopis Aperture určený profesionálním fotografům a vede mnoho workshopů fotografování. V letech šedesátých se jeho práce začínají dostávat i do konzervativních galerií, které do té doby považovaly fotografii za podřadné médium a je tak jedním z prvních, kteří fotku staví do pozice vysokého umění. Zajímavé je, že je to právě díky jeho odklonu od piktorialistických forem, které se tradičnímu malířství snažily spíše přiblížit.

Jeho fotografie jsou dodnes ceněné stejně tak, jako jeho texty o fotografii. Byl velmi pečlivým technikem a dokonce vyvinul metodu pro korektní expoziční měření krajinných snímků, takzvaný zónový systém.

Pokud vás jeho snímky zaujaly, rozhodně doporučuji pořídit si jeho publikaci Landscape, v ní můžete všechny postupy proslulého mistra nalézt.