Skupina ALTERNA MAGICA vás provede historickými technikami fotografie a tisku

O štěstí

Když něco děláš opravdově, děláš to tak, že zapomeneš na čas, nevnímáš okolí, stáváš se znovu dítětem, co se zcela zabere do své hry. Určitě to znáš. Fotografování. Mnozí z nás fotografují jen pro tu chvíli štěstí, kdy se osvobodí od svých myšlenek a soustředí se jen na ten okamžik, kdy něco vzniká. Většinou, když něco děláš opravdově, celým svým já, začnou se dít zvláštní věci. Jako by ti někdo chtěl pomáhat. Události se skládají, jako pixely do obrázku a ty potkáváš správné lidi, informace a místa.

foto: Anna Benešová / olejotisk barva

I já to tak měl. V pravý čas jsem se ocitl na Hradecké fotografické konzervatoři, kde jsem potkal lidi, kteří mi ukazovali cestu. Jedním z nich byl Ivan Nehera. Učil mě pokoře při ovládání velkoformátové kamery a také trpělivosti, když mi odkrýval roušku tajemství vzniku fotografií, jaké po sobě zanechali staří mistři. Zde jsem potkal nadšence hořící pro stejnou věc. A tak vznikla skupina pěti fotografů ALTERNA MAGICA, kteří využívají odkazu starých mistrů. V jejím čele stojí již zmíněný Ivan Nehera a dále Anna Benešová, Dagmar Jílková, Petr Jílek a já (Petr Ulrich)

foto: Ivan Nehera /  Van Dyke

Naše skupina má dva hlavní cíle, osvojit si řemeslnou zdatnost a tu dále rozvíjet a uplatňovat ve své současné tvorbě. Je to živý proces plný pokusů a omylů, otevírají se nám nové možnosti zobrazování, další alternativy. Je to velké dobrodružství, při kterém spoustu materiálu vyhodíme, ale o to větší radost je pak, když se něco povede. A znovu to dělání, to hluboké ponoření, kdy čas neexistuje, to štěstí.

foto: archiv ALTERNA MAGICA

Alterna Magica vystavuje

První společnou výstavu jsme měli v loňském roce v rámci Blatenského fotofestivalu. Dobrý začátek, ale pak se věci rychle poskládaly tak, že jsme v dubnu nechali vzniknout naší velké výstavě v Národním archivu. Měl jsem to štěstí být toho součástí a zase dělat, naplno, bez zkratek a šizení, se štěstím.

V rámci výstavy byla natočena komentovaná prohlídka s přehledným popisem jednotlivých technik, je možno ji shlédnout na webových stránkách skupiny. www.alternamagica.cz

Výstava je otevřena do konce května, a pro někoho by třeba mohla být i příležitostí najít ztracenou Múzu. Nutno podotknout, že se stále jedná o zdlouhavý proces, ale dnešní digitální svět přeci jen leccos zjednodušuje. Není už potřeba s sebou vláčet těžký velkoformátový přístroj, digitální fotoaparát je plně postačující. Velkoformátový negativ je pro většinu starých technik stejný a lehce se vytiskne na domácí inkoustové tiskárně. Také už není potřeba zavírat se do temné komory, musíš však zpomalit, někdy se i zastavit, chvíli se dívat a štěstí určitě přijde.

foto: Petr Jílek / Van Dyke

Historické fotografické techniky

Na výstavě jsou k vidění tyto fotografické techniky, jsou seřazeny chronologicky, dle data vzniku.

Slaný papír

Tento proces je založený na přeměně dusičnanu stříbrného chloridem sodným (kuchyňskou soli) na chlorid stříbrný. Za vynálezce se považuje William Fox Talbot. Metoda se používala v období let 1840 až 1855, pak byl slaný papír nahrazen albuminovým papírem, ale jeho doba přišla opět v letech piktorialismu (1890-1910). Fotografický obraz slaných papírů neposkytuje tak výrazný obraz jako ostatní historické techniky.

foto: Dagmar Jílková / Gumotisk

Kyanotypie

Proces, který využívá foto citlivosti železitých solí na světlo. Kyanotypie, též blueprint je označení pro jednu z mnoha technik, která vychází z objevu Sira Johna Herschela, který vletech 1841-42 přišel na to, že některé sloučeniny železa jsou citlivé na světlo. Náleží mezi procesy, které nevyužívají vývojku ani ustalovač ke zpracování obrazu. Kyanotypie obvykle poskytuje snímky modré barvy – pruské modři. Modrou barvu lze tónováním převést na jiné zbarvení.

foto: Petr Jílek / Kyanotypie

Van Dyke

Procesy jako brownprint, sepiaprint) jsou přímo (viditelně) kopírující proces založený na citlivosti železitých solí se stříbrem na světlo a je podobný kallitypii. Van Dyke je ale jednodušší a lépe proveditelný, ke zpracování není potřeba vývojka, vyvolání probíhá vodou a obraz se pouze ustaluje v ustalovači. Obraz je sytě tmavohnědý a též velmi trvanlivý. Základní princip procesu popsal Sir John Herschel v souvislosti s velmi podobnou argentotypií v roce 1842.

foto: Petr Jílek / Van Dyke

Gumotisk

Patří mezi ušlechtilé tisky, je charakteristický neostrými přechody a jemným reliéfem, čímž připomíná malbu. Je to pozitivní proces založený na citlivosti chromované klovatiny (arabské gumy), zpravidla vybarvené práškovým pigmentem nebo akvarelovou či temperovou barvou. Je to jeden z nejtvárnějších fotografických procesů, barva obrazu je určena zvoleným pigmentem a umožňuje vytváření plnobarevných obrazů. Tato technika byla velmi užívaná zejména piktorialistickými fotografy na konci 19. a počátku 20. století, za vynálezce se považuje L. A. Poitevin, období užívání 1855 – cca 1930, dodnes jako výtvarná technika.

foto: Dagmar Jílková / Gumotisk

 

PRINTING-OUT-PAPER (POP)

Tento princip sdílejí všechny techniky, u nichž je obraz viditelný již během expozice silným UV zdrojem ještě před vyvoláním. Obraz vzniká pomocí solí stříbra rozptýlených v bílkové nebo želatinové emulzi. U tohoto postupu probíhá vyvíjení v čisté vodě s nutností následného ustálení obrazu. Základ byl položen již vynálezem slaného papíru, termín POP (Printing-out-paper) je z roku 1881, kdy společnost Ilford začala průmyslově vyrábět tento druh papíru.

foto: Ivan Nehera / POP

Platinotypie

Fotografická technika založená na citlivosti železitých solí ve směsi s platinou na světlo, při níž je výsledný obraz tvořen vyloučenou platinou. Vynálezcem této techniky byl William Willis, patentována byla v roce 1873 a používala se především v letech 1885–1918. Masovému rozšíření této fotografické techniky, která se vyznačuje jasnou kresbou ve stínech, však zabránila rostoucí cena platiny po první světové válce. V českých zemích se zhotovováním platinotypií zabýval především J. Langhans. V širším smyslu je možné tuto techniku zařadit k ušlechtilým fotografickým tiskům.

 

foto: Ivan Nehera / Platinotypie

Kallitypie

Přímo (viditelně) kopírující proces založený na citlivosti železitých solí se stříbrem na světlo. Náleží mezi procesy využívající vývojku a ustalovač ke zpracování obrazu. S kallitypií je možné dosáhnout podobně dobrých výsledků jako u mnohem dražšího platinového tisku. Výsledný obraz je v hnědých odstínech a lze jej tónovat, období užívání 1889 a dodnes jako výtvarná technika, vynálezcem byl W. W. J. Nicol.

foto: Ivan Nehera / Kallitypie

Olejotisk

Řadí se mezi techniky ušlechtilých fotografických tisků. Obraz vznikne díky světlo-citlivosti chromované želatiny. Expozicí negativu vznikne plastický reliéf a obraz se zviditelní tiskařskou barvou nanesenou na uvedený plastický reliéf. Výsledný obraz je zpravidla černobílý. Ze všech ušlechtilých tisků umožňuje olejotisk nejvýraznější ovlivnění výsledku, autor může uplatnit svůj tvůrčí zájem pomocí mechanických zásahů při nanášení barvy. Za vynálezce se považuje G. E. H. Rawlins, období užívání 1904 – kolem 1930, dodnes jako výtvarná technika.

 
foto: Petr Jílek / Olejotisk

Bromolejotisk

Jde o  postup založený na principu olejotisku a řadí se mezi tzv. ušlechtilé tisky. Pro bromolejotisk se používá bromostříbrná pozitivní zvětšenina, tedy černobílá fotografie získaná běžným analogovým procesem na průmyslově vyráběný fotografický papír a to kopírováním, nebo zvětšováním (negativ – pozitiv v temné komoře). Negativ tedy nemusí mít stejné rozměry jako pozitiv (tzv. kontaktní tisk) jako u většiny ostatních starých technik. Barevný odstín obrazu je závislý na použité olejové barvě. Období užívání 1907 – kolem 1930, vynálezcem E. J. Wall.

foto: Petr Ulrich / Bromolejotisk

Argyrotypie

Železito-stříbrný proces založený na principu citlivosti emulze oxidu stříbrného a železitých solí na UV záření. Jedná se o alternativní fotografickou techniku, kterou M. Ware vyvinul v roce 1991 na základě argentotypie, procesu, který objevil J. Herschel již v roce 1842. M. Ware zrevidoval tento původní proces, zjednodušil ho, zkvalitnil jeho stabilitu a nazval ho argyrotypie.

foto: archiv ALTERNA MAGICA

Výstava alternativních fotografických technik

ALTERNA MAGICA - Fotografický odkaz

20. dubna – 31. května 2023
Výstavní sál v budově Národního archivu Archivní 2257/4, 149 00 Praha 4 – Chodov
Výstava je otevřena od pondělí do pátku od 9:00 do 16:00
(předem je možné domluvit i jiný termín na tel. 974 847 412)


foto: archiv ALTERNA MAGICA

Titulní foto: Petr Ulrich / Bromolejotisk