Barevný kontrast a harmonie. Základní princip při práci s barvami.

Zajímavé je zamyšlení, že podle barev si vybíráme v podstatě všechny věci, kterými se obklopujeme, od bot, oblečení, bytových doplňků přes barvu automobilu, hodinek, zubního kartáčku, kuchyňské linky až po to, jaké barvy budou mít naše vlasy, rty a oční stíny slečen a dam nebo jakou barvou si zkrášlíme stěny svého obydlí. Ve všech těchto oblastech jsou pro nás barvy tak nějak automaticky důležité, ale když vezmeme do ruky fotoaparát a začneme komponovat nějaký záběr, tak je najednou řeší málo kdo. Přitom barvy, barevná skladba obrazu a barevná kompozice často ovlivňují celkovou atmosféru výsledného snímku.

Spektrum základních barev v kruhovém schématu

A proč jsou vlastně barvy tak důležité? Tím hlavním důvodem je fakt, že vidíme barevně a barvy jsou tak pro nás již od dětství velmi významným faktorem. Mohou v nás vyvolávat například pocit chladu a stejně tak existují barvy hřejivé, ale také výstražné, které mohou signalizovat nějaké nebezpečí nebo varování a to jak ve světě lidském i v přírodě. Jednoduše řečeno barvy v nás, ať chceme nebo nechceme, vzbuzují určité asociace a emoce, což je do jisté míry ovlivněno i tím, v jakém sociálním, kulturním, společenském, případně náboženském prostředí se pohybujeme. Barvy v nás mohou vyvolávat napětí stejně jako pocit klidu, ale také melancholii, pocit bezpečí a dokonce povzbuzují nebo naopak potlačují chuť k jídlu.

foto: Jakub Škyta - královský kontrast barev během modré hodinky

Nevěříte? Zkuste si třeba z legrace doma udělat malý experiment. Upečte dozlatova dvě kuřecí stehna a jedno z nich obarvěte potravinářským barvivem na modro, fialovo, na zeleno, případně na černo. Pak zavažte někomu z rodiny oči a dejte mu ochutnat sousto z obarvené i neobarvené porce Chuť bude samozřejmě stejná a dotyčný nepozná rozdíl. Pak to samé zopakujte s tím, že asistent uvidí, co jí. Věřte tomu, že to fialové nebo svítivě zelené sousto se mu nebude polykat zrovna dobře a myslím, že se najdou i tací, kteří ho vyplivnou s pocitem, že je chuťově nepoživatelné.

foto: Veronika Šášková

Ostatně opačné triky používají i prodejci potravin. Až půjdete do obchodu, pořádně si prohlédněte pult s pečivem. Ten je nasvícený teplým žárovkovým světlem, aby houstičky vypadaly pěkně žluťoučké. A naopak chlazený pult s rybami a mořskými plody je nasvícen studeným LED světlem, takže produkty v něm vypadají chlazené a čerstvé. A to nemluvě o mrkvi, která je běžně balena do igelitových sáčků s oranžovým šrafováním. Skrze ně vypadá krásně oranžová a fresh, ale když ji rozbalíte, zjistíte, že je bledá až hanba.

foto: Simona Smrčková

Ano až takhle si umí barvy zahrát s naším podvědomím, vnímáním a s našimi pocity. Kam tímto příkladem mířím? Chtěl jsem naznačit, že barvy zkrátka ovlivňují dva z našich smyslů. Kromě chuti je tím druhým samozřejmě zrak. A pokud se rozhodneme věnovat některému z vizuálních oborů, ať už jde o výtvarné umění, fotografii, ale stejně tak grafiku, film a video nebo například scénické svícení na koncertech v divadle či při jiných vizuálních projekcích, měli bychom s barvami umět pracovat. Jednak je potřeba znát jejich význam i vliv a dále se je musíme naučit správně používat tak, aby v divákovi vzbuzovaly přesně ty pocity, které potřebujeme.

Aditivní (RGB) a subtraktivní míchání (CMYK) barev

Stále pochybujete o tom, že mají barvy až takový význam? Zkuste si v knihovně půjčit nějakou knihu, která se věnuje psychologii barev, případně barvám v marketingu. Možná budete překvapeni, jak moc nás barvy mohou ovlivnit a v horším případě zmanipulovat. Na toto téma samozřejmě existuje stovky odborných studií a vědeckých publikací, a tak do jednoho článku nelze shrnout všechny detaily o tom, jak fungují barvy a jak s nimi pracovat. Můžeme se ale pobavit o dvou barevných schématech, které se ve vizuální tvorbě používají nejčastěji. Těmi jsou barevná harmonie a barevný kontrast.

foto: Marek Koláček

Ze všeho nejdříve je potřeba zdůraznit, že dále uvedené postupy nelze aplikovat ve všech fotografických žánrech. V některých případech totiž nelze ovlivnit to, jaké barvy se nám dostanou do záběru. Jedná se například o reportáže, rodinné momentky nebo sociální dokumenty. V těchto situacích je fotografie pouhým odrazem reality. Přesto ale zkuste přemýšlet nad tím, zda by nešlo posunout kompozici tak abyste nějaký barevný prvek dostali do záběru, nebo naopak abyste se nějakého zbavili. Je to samozřejmě těžké, pokud navíc nesmíte prošvihnout nějaký klíčový moment, na kterém je fotografie postavena. Určitě to ale není nemožné, jen je potřeba barvy vnímat a dávat jim stejnou pozornost jako správnému zaostření nebo nastavení expozice. 

foto: Matúš Gajdoš

Druhou kategorií jsou žánry, kde do jisté míry můžeme do scény zasáhnout, nějak si ji naaranžovat, nebo ovlivnit to jaké barvy se v hledáčku objeví. Typickým příkladem je produktová fotografie, aranžovaný portrét, zátiší, ale stejně tak to jsou snímky módy, inscenované záběry, fotografie jídla atd. Z oblasti videa může jít o záznam podcastů a rozhovorů, ale i natáčení klasických hudebních klipů, kde by měl režisér společně s kameramanem a případně scenáristou a scénografem nakomponovat každý záběr tak aby barevně fungoval. Samozřejmě nemluvě o tom, že dalším procesem je úprava barev při samotném zpracování obrazu, ať už jde o fotografii nebo o video. To už je ale zase úplně jiná kapitola.

foto: Simona Smrčková

Barevná harmonie

Prvním principem, barevné skladby obrazu, který se používá jak v malířství, grafice, tak i ve fotografii je barevný soulad, tedy harmonie. Jde o velmi jednoduchý princip, kdy barvy, které tvoří obrazový celek, spolu ladí. Používají se při něm barvy a jejich odstíny, které mají stejnou, případně podobnou tonalitu nebo jsou v barevném obrazovém spektru blízko u sebe.

Loga světových značek postavená na barevném kontrastu (Apple, Mastercard, National Broadcasting Company)

Jako příklad mohu použít loga některých celosvětově známých společností, jako barevný páv americké rozhlasové stanice NBC, dva prolínající se kruhy na bankovních kartách Master Card nebo původní barevné nakousnuté jablko společnosti Apple. Ve všech případech je logo poskládáno z barev, které spolu mají na pomyslné paletě nějakou vazbu. Takové barevné schéma tvoří určitou harmonii, klid a dost možná i pocit důvěry. A přesně o to těmto firmám při vytváření loga šlo.


foto: Petr Fiala - barevná harmonie

Při využití tohoto principu ve fotografii by mělo být cílem poskládat záběr tak, aby v něm dominovaly barvy „příbuzné“. Jak již bylo řečeno, nelze toho docílit vždy a v každém žánru. Pokud je ale řeč o aranžované fotografii, pak je princip barevné harmonie velmi osvědčenou a prověřenou metodou, která funguje a která je do jisté míry i sázkou na jistotu.

Filmový plakát postavený na barevné harmonii (Sahara)

Barevný kontrast

Druhou, možná ještě využívanější šablonou je pravý opak harmonie a tou je barevný kontrast. Když na chvilku opustíme téma barev, tak správně využitý kontrast je něco, s čím se pracuje napříč všemi výrazovými prostředky. Při skladbě obrazu se často využívá kontrast geometrický, například ve směru a křížení určitých linií. Stejně tak známe kontrast tvarů oblých a těch s ostrými úhly. Nebo kontrast  rovných linek a křivek. Známe ale také kontrast světla a stínů, nebo statických prvků a těch v pohybu. Kontrast lze vytvořit i z hlediska hloubky ostrosti, kdy je pozadí rozostřené a nevýrazné a proti tomu je hlavní objekt perfektně zaostřen a prokreslen. I to je v podstatě práce s kontrastem. Našli bychom i mnoho dalších kontrastů, například kontrast architektonických slohů, při fotografování architektury, kontrast oblohy při focení krajin ,kontrast sociálních tříd a vrstev při fotografování dokumentů nebo streetfotografie a mnoho a mnoho dalších. Kontrast zkrátka funguje, a to platí i o kontrastu barevném.

Loga postavená na barevném kontrastu (Pepsi, FedEx, Firefox)

Nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak vytvořit barevný kontrast, je postavit proti sobě barvy, které stojí na opačném pólu barevného spektra. Typicky je to například žlutá s fialovou, červená nebo oranžová s modrou a zelená případně tyrkysová s růžovou. Tyto barvy se svým způsobem tlučou a na kontrastu který vznikne při jejich kombinaci, lze postavit koncept konkrétní fotografie. V grafice se tento princip často využívá z důvodu upoutání pozornosti.

foto: Jan Novák - barevný kontrast

Tento kontrast lze vytvořit nejen barevnými prvky ve scéně, ale také barevnou teplotou chromatičnosti různých světelných zdrojů. Takto lze fotografovat například fashion, portréty, ale i akty například s barevnými filtry. Stejně tak i produktovou fotografii nebo dokonce krajinu, architekturu a interiér, pokud využijete studeného denního světla a teplého světla žárovek či lamp. Přesně na tom je postaven princip modré, případně zlaté hodinky, kdy královský kontrast teplých a studených barev, vytváří velmi zajímavý prvek.

Filmový plakát postavený na kontrastu teplých a studených barev (Batman -  Temný rytíř)

Jednou z mnoha inspirací, jak kombinovat jednotlivé barvy, ať už do harmonie nebo kontrastu, může být sama příroda, která nabízí svět rostlin a zvířat. V obou z nich naleznete celou řadu osvědčených kombinací, které většinou na fotografii fungují. Hlavním důvodem proč tomu tak je, že jsme tyto barevné kombinace jednoduše zvyklí. Z barev, které v přírodě slouží ke kamufláži, výstraze nebo přivábení potenciálního partnera, vychází mnoho grafických i výtvarných konceptů a tak není důvod proč je nevyužívat i ve fotografii.

Kontrast barevných světel lze vytvořit mimo jiné i stále populárnějšími LED panely a světelnými tyčemi, zvláště těmi, které mají možnost měnit barvu.

foto: Martin Felcman

Hrátky s barvami lze trénovat při nesčetném množství nejrůznějších fotografických cvičení. Mnoho pravidel se dá samozřejmě porušit, třeba pokud chcete vytvořit nějaký neklid, napětí nebo disharmonii. Nezapomeňte ale na to, že musí jít o porušení cílené a záměrné. Navíc ten, kdo chce začít jakákoliv pravidla porušovat, by je měl nejprve umět správně používat. No a jak získat na barvy to správné oko? Knihovny jsou plné publikací nejen o barvách, ale také o malířích, grafických konceptech a samozřejmě o fotografech a fotografiích. Inspirovat se můžete také v galeriích a na mnoha výstavách a  to nemluvě o internetu, který nám v tomto směru nabízí nekonečné možnosti.

Články související s tématem barev

• Obrazové a kreativní styly
• Změna barvy klíčového objektu
• Míchání kanálů podle Markuse Hartela
• Jak na převod videa do černobíla
• Fotografujeme černobíle - jak na to
• Máte rádi černobílé fotografie? - Nefoťte černobíle!
• Barva v digitální fotografii: Jak můžeme do barvy zasáhnout
• Jak zvýraznit barvy: Konec mdlých fotografií
• Vyvážení bílé barvy (White Balance)
• Jaký barevný prostor vybrat: sRGB nebo AdobeRGB
• Lovcem barev aneb když všechno kvete
• Jak si správně zkalibrovat monitor a mít barevně věrné fotografie

Workshopy a kurzy na téma úprav fotografií

• Základní úpravy fotografií v Adobe Photoshopu

• Základní práce s programem Adobe Lightroom

• Individuální kurz Základy programu Adobe Lightroom

• Fotografování a retuše portrétů s Lukášem Kenji Vrábelem

titulní foto: Simona Smrčková