Recenze Carl Zeiss Otus 55mm f/1,4 pro Canon

Objektiv Zeiss Otus 55mm f/1,4 patří do kategorie objektivů pro skutečně nejnáročnější fotografy. I když jsem zkoušel věhlasné základní objektivy Leica 50mm f/0,95 ASPH NOCTILUX-M a Leica 50mm f/1,4 ASPH SUMMILUX-M, nebo předchozí modely Carl Zeiss, jako například desetiletími prověřený Carl Zeiss Planar T* 50mm f/1,4 a nebo špičkový Canon EF 50mm f/1,2 L USM, je Otus jednoznačně nejlepším objektivem těchto parametrů, co jsem kdy držel v ruce.

Když začneme mechanickým zpracováním, nekoná se v tomto ohledu žádné zásadní překvapení. Konstrukce těla objektivu je celokovová a velice bytelná. Zaostřovací kroužek má pogumovaný povrch a překvapivě není vroubkovaný, jak jsme zvyklí u většiny objektivů, ale je matný a hladký. Ničemu to nevadí, guma je příjemně adhezivní, takže neklouže. Ostřící kroužek je dostatečně široký, což je výhodné, když máte nasazené rukavice. Jeho chod je dostatečně – vlastně až nezvykle - dlouhý (přesně 248°) a samozřejmě naprosto plynulý (jak také jinak, že), což je důležité pro přesné zaostření. Hlavně v situacích, kdy pracujete s malou hloubkou ostrosti, tuto vlastnost velice oceníte. Ale chtělo by to ve fotoaparátu vyměnit matnici za typ určený pro manuální zaostřování, protože s tou normální není přesné ruční ostření vůbec jednoduché. Velice často se mi stalo, že jsem nezaostřil úplně přesně i přes to, že používám fullframe Nikon D800, který má hledáček příjemně velký a navíc mám trvale nasazenu ještě zvětšovací očnici.

Kvalita obrazu

Těžko se mi o tom píše... připadá mi totiž, že jsem měl konečně v ruce objektiv, který prostě po optické stránce funguje tak, jak by měl. Je jen málo toho, co bych mu mohl vytýkat. Samozřejmě jsem nezkoušel v laboratorních podmínkách, ale při praktickém focení. Nemohu vám tedy sdělit výsledky nějakých exaktních měření, ale jen své dojmy z toho, co jsem viděl na fotkách. Konec konců, ukázkových snímků jsem zcela záměrně zveřejnil nebývale velké množství, abyste si sami mohli udělat svůj názor. Teď jen, odkud začít. :)

Chromatická aberace je jev, který se u světelných objektivů objevuje naprosto běžně a to hlavně při nastavení malých clonových čísel. U tohoto objektivu se ale nevyskytuje vlastně skoro vůbec. Přesněji řečeno jen v minimální a naprosto zanedbatelné míře a to při otevřené cloně a extrémním kontrastu (viz ukázková fotka a malé větvičky na světlé obloze). Při běžných situacích, kde nedosahuje scéna příliš vysokého kontrastu, jsem si aberace ani nevšimnul. A to jsem ji samozřejmě záměrně hledal.

Vlastně stejné superlativy, možná dokonce ještě větší, mohu pět na kresbu. Výrobce inzeroval, že je tento objektiv zkonstruován s ohledem na použití se snímači s vysokým rozlišením (nad 30 Mpx). Dalo se tedy předpokládat, že kresba bude špičková. A skutečně tomu tak je a to na všech clonách. Dokonce i při plně otevřené cloně je kresba jen o málo horší, než v nejlepší hodnotě. A to v celé ploše snímku. Dokonce i úplný roh je zcela ostrý, to jsem skutečně ještě nikdy neviděl. Nejlepší kresba je na clonách cca f/2,8 až f/5,6, ale jak jsem psal, rozdíly jsou skutečně minimální – ostrost je tedy velmi vyrovnaná. Pro zajímavost: zkoušel jsem ho i s tělem D7100, které má DX snímač s rozlišením 24 Mpx a nemá low-pass filtr. To znamená, že na kvalitu objektivů je D7100 ještě náročnější, než D800 (na menším snímači je nahuštěno velké množství obrazových bodů). Ani zde samozřejmě nebyl žádný problém, ostrost byla prostě dokonalá. Pod článkem v našem Magazínu jsme rozvedli zajímavou diskusi o vlivu difrakce na kvalitu fotek. Jak můžete vidět především z posledních osmi ukázek, rozhodně se nejedná o problém, který bychom v praxi museli moc řešit. Samozřejmě, že clona f/16 je trochu měkčí, ale stále je to bez nejmenších problémů použitelné.

Celý snímek

Výřez 1:1, střed snímku, plně otevřená clona f/1,4, Nikon D800

Výřez 1:1, pravý horní roh, plně otevřená clona f/1,4, Nikon D800

Výřez 1:1, střed snímku, clona f/5,6; Nikon D7100

Další velice silnou stránkou tohoto výjimečného objektivu, je bokeh, neboli vzhled rozostřeného pozadí. Jeho posuzování je samozřejmě velice subjektivní, ale o bokehu tohoto objektivu se velice hezky vyjádřil kolega: „Je takovej krásně sametově jemnej...“. To je myslím naprosto výstižné. Díky velice příjemnému bokehu také jinak vypadá hloubka ostrosti. Oproti srovnatelným objektivům je jakoby menší a ostřeji ohraničená. Přechod od ostrosti do neostrosti je jakoby kratší, což především na menších clonách vypadá skvěle (na větších clonových číslech se to samozřejmě tak moc neprojevuje).

Problém není dokonce ani s vinětací. Na otevřenou clonu se přirozeně vyskytuje, ale není to žádná tragédie. Clona f/2 je ještě lepší a na f/2,8 už mizí v podstatě úplně.

Když to mám nakonec všechno shrnout, musím jen zopakovat, co jsem napsal na začátku. Nikdy jsem v ruce nedržel lepší záklaďák, je prostě dokonalý. Dokonce bych mu i prominul větší rozměry i hmotnost 970g (verze pro Nikon). Co mu ale prominout nemohu, to je cena. 93 000 Kč, to je na mě opravdu mnoho. Ale existují lidé, kteří si tak kvalitní objektiv mohou dovolit a těm ho skutečně ze srdce přeji.