Fotografujeme akty - jak na to

foto: Martin Lukeš / Studiová světla (stála) + vyšší citlivist ISO

Technika

Na rozdíl od jiných fotografických směrů není akt žánrem technickým a popisným, ale v podstatě emotivním a dá se říci uměleckým. Díky tomu není obrazová kvalita vždy nutně na prvním místě a mnohem důležitější je kvalita obsahová. K focení aktů tedy není potřeba nejdražší technika, ale na druhou stranu všeobecně platí, že případnou horší technickou kvalitu musí vyvažovat kvalita výtvarná. Jednoduše řečeno, dobrý akt se dá v podstatě vyfotit i mobilním telefonem, ale aby divák odpustil fotografii technické nedostatky, musí ho zkrátka něčím ohromit. 

Ideální technikou jsou samozřejmě digitální zrcadlovky. Klidně se ale bez problémů dají použít i systémové kompakty s výměnným objektivem, případně běžné kompakty. Výhodou jsou fotoaparáty s manuálním ovládáním času a clony. Díky ručnímu  nastavení má fotograf přístroj plně pod kontrolou a výsledek se tak bude odchylovat jen minimálně od autorovy představy. 

Pak už je celkem jedno, jestli pracujete v manuálním režimu (M), preferujete clonu (A/Av), nebo čas (S/Tv). Důležité je nastavit optimální délku expozice, aby nedošlo k nechtěné pohybové neostrosti, a clonu tak, abyste docílili požadované hloubky ostrost. Citlivostí ISO se následně kompenzují případné horší světelné podmínky. 


Světelný objektiv Sigma 50mm f/1,4 DG HSM Art

Při nich může pomoci i stativ. Jeho výhodou je, že nepracujete s vyšší citlivostí a tudíž neroste hladina šumu na fotografii, ale na druhou stranu se nesmí modelka během expozice pohnout, což je někdy velmi těžké, zvláště pak při náročnějších pózách. 

Co se objektivů týče, jsou ideální pevná ohniska. Ty mají většinou lepší kresbu a disponují lepší světelností, než zoomy. Použít se ale dají i objektivy s proměnným ohniskem, tedy klasické zoomy. Nejlepší jsou pak ty s fixní světelností, která se nemění v závislosti na ohnisku. Objektivy se světelností f/1.2, f/1.4, f/1.8, f/2.8, případně f/4 propouští jednak více světla a hlavně umožňují kontrolovat hloubku ostrosti, což je u kreativních žánrů velmi důležité.

Dříve se při fotografování aktů a portrétů používaly pomůcky, které změkčovaly vzhled fotografie. Přeci jenom jde o žánr, kdy není nutné, aby byl ostrý každý pupínek, nebo chloupek na těle.  Jednou z nich byla třeba natažená jemná punčocha přes objektiv, nebo zamazaní UV filtr na objektivu tenkou vrstvou vazelíny. 

Dnes už jsou samozřejmě mnohem sofistikovanější metody a rozostření se dělá dodatečně v počítači pomocí editoru. Velmi příjemný nástroj na rozostření má například editor Zoner Photostudio. Filtr se jmenuje "DREAM PORTRAIT". Ten celou fotografii lehce „rozmlží“ a tak pak dostává měkčí, dá se říct až „snový“ vzhled.


foto: Martin Lukeš / Denní světlo + stativ + delší čas / filtr Zoner Photostudio

Světlo

Základním prvkem dobré aktové fotografie je samozřejmě světlo. Jde o žánr, který vychází z malířství a tak by světlo na nahém lidském těle mělo působit vyváženě a harmonicky, stejně jako na pozadí a zbytku fotografované scény. Základním zdrojem je denní světlo a to jak od okna v interiéru, nebo venku v exteriérech. Na snímku působí velmi přirozeně, ale nevýhodou je, že se nedá měnit jeho směr, ani regulovat intenzita.

Velmi účinnou pomůckou ke zkrocení denního světla je odrazná deska. Ta světlo přesměruje na potřebné místo a její velikostí a vzdáleností se do jisté míry dá regulovat síla světla. 


foto: Martin Lukeš / Denní světlo + odrazná deska

Dalším světelným zdrojem je fotografický blesk. Pominu-li ten interní, který většinou napáchá víc škody než užitku, dají se velmi úspěšně použít blesky externí. U nich lze naklopením hlavy změnit směr záblesku a navíc se dají řídit dálkově, takže mohou být umístěny mimo tělo fotoaparátu.  Pokročilejší fotografové používají k vysvícení scény i několik blesků najednou. 

Posledním způsobem, jak nasvítit akt, jsou studiová světla.  Základní, stálá světla vám dají plnou kontrolu nad stíny, ale na druhou stranu mají menší výkon. Problém může být i jejich výhřevnost zvláště v malých prostorech. Horko může být nepříjemné jak pro modelku, tak i pro samotného fotografa.

Nejpokročilejší technikou je použití zábleskových světel. Ta mají silný výkon, takže se nemusí zvedat ISO. Další výhodou je, že k nim existuje celá řada doplňků, jako jsou reflektory, softboxy,  stripboxy, voštiny a beautydishe, pomocí kterých si můžete vytvořit přesně takové světlo, jaké potřebujete. Jeho intenzita se dá navíc plynule regulovat a samozřejmostí je kombinace více světel najednou.

Někdo může samozřejmě namítnout, že studiové vybavení je drahá záležitost a ne každý fotograf si ho může dovolit. Na druhou stranu menší sada se dá pořídit za cenu jednoho externího blesku. Pro někoho je ale nákup studiové techniky zbytečný, protože ji zas tak často nevyužije. I pro takové fotografy existuje řešení, kterým je pronájem ateliéru. Tuto službu nabízí i naše pražská pobočka. Profesionálně vybavený ateliér si lze dokonce pronajmout i s naším asistentem, který méně zkušeným fotografům pomůže s nastavení světel.


foto: Martin Lukeš / Externí blesk umístěný mimo tělo fotoaparátu

Model

Pokud máte vyřešenou techniku a světlo, zbývá ještě poslední a leckdy ta nejtěžší věc, kde sehnat modelku, případně modela. Ideální je zkusit nejprve "vlastní zdroje". Ne vždy se ale k focení podaří přemluvit manželku, partnerku, kamarádku, nebo kolegyni. V případě, že by do toho šla, ale stydí se, že její nahé tělo uvidí širší veřejnost, lze to vyřešit tak, že jí na fotografii nebude vidět do obličeje, nebo tvář na snímku nebude vůbec. Vybruslit z toho lze i tím, že budou na fotografii šikovně zakryty intimní partie. V podstatě i tak může vypadat fotografie aktu. 

Další možností jak sehnat objekt, který se nebude stydět, jsou internetové stránky, které nabízí služby profesionálních modelek a některé z nich se zaměřují pravě i na fotografování aktu. Samozřejmě jde ale ve většině případů o služby placené. Rizikem může být nespolehlivost vybrané modelky. Naštěstí si ale lze na podobných webech přečíst reference, které mnohdy pomohou při výběru. Na druhou stranu musím na obhajobu podotknout, že si každý fotograf musí uvědomit fakt, že i když modelce za služby platí, nemusí modelka souhlasit se vším, co si fotograf vymyslí a že nemusí chtít fotit úplně každou pózu a navíc v jakémkoliv prostředí. Na všem by se měli oba předem domluvit, čímž se předejde případným sporům a nedorozuměním.

Ideální je když fotograf řekne modelce předem svou představu a záměr a když ji vysvětlí, co chce vlastně fotografií sdělit. Určitě by mělo být předem domluveno, případně smluvně ošetřeno, k jakým účelům jsou fotografie pořízeny a kde a jak mohou být zveřejněny. 


foto: Martin Lukeš / Akt anonymní modelky / studiová záblesková světla

Pravidla slušného chování

Dobrým zvykem je, že fotograf před zveřejněním modelce předloží finální verzi fotografií, tak jak je chce publikovat. Přeci jenom se může stát, že „někdo něco“ přehlédne a modelce by se to nemuselo líbit. Během fotografování by si měl fotograf uvědomit fakt, že pokud pracuje s modelkou, kterou nezná, je to v podstatě cizí člověk, který navíc stojí nahý, před oblečeným fotografem a tomu by měl přizpůsobit svoje chování. V úvahu nepřichází jakékoliv dotýkání a to ani v případě naaranžování pózy. Tedy pokud se na tom předem oba nedomluví. Extrémem jsou pak případy, kdy si fotograf plete honorovanou modelkou s placenou společnicí, nebo dokonce prostitutkou. K tomu snad ani nemá smysl se více vyjadřovat. Jestli fotograf chce, aby modelka předvedla profesionální výkon, sám by si měl počínat profesionálně. Velkou roli proto hraje i samotná forma komunikace. Podstatné jsou i takové drobnosti jako to, že když přede mnou někdo stojí nahý, neznamená to, že mám právo mu automaticky tykat.


foto: Martin Lukeš / Akt bez obličeje modelky / studiová záblesková světla

Komunikace s modelem

Mnoho fotografů si to možná neuvědomuje ale celkově komunikace s modelem, je velmi důležitý faktor, který může zásadně ovlivnit výslednou fotografii. A to neplatí jen při fotografování aktu, ale i při portrétní fotografii, glamour, fashion, nebo dalších žánrech kdy pracujeme s lidmi.

Když bych to měl shrnout do nějakých všeobecných zásad, pak by jednotlivé body vypadaly asi takto.

• Při prvním kontaktu s modelkou není nikdy od věci popovídat si trochu neformálně a navodit příjemnou atmosféru. Tím odbouráte ostych a dáte najevo, že vše bude probíhat bez problémů a že se s vámi dá normálně bavit.

• Fotograf by neměl působit nervózně, roztržitě, nebo rozpačitě. Modelka to může vnímat jako určitý náznak neprofesionality, začne mít obavu o výsledek a samozřejmě také znervózní. To se odrazí v jejím chování a následně ve výsledku. Musíte mít přesnou představu o tom, co od modelky chcete a měli byste jí to umět jednoduše a pochopitelně sdělit. Pokud se nebudete umět vyjádřit, modelka nepochopí, co se po ní chce, záběr se bude opakovat a to modelku po chvíli přestane bavit.

• Nikdy nesmíte dávat najevo, že se záběr nepovedl, nebo modelku „peskovat“ že něco dělá špatně. I když to tak třeba bude, mohlo by to modelku rozhodit. Lepší je volit diplomatickou formu – „jo, je to dobré, ale mohli bychom to zkusit ještě jednou a zkus se zaměřit na….“.

• Když chcete sdělit modelce nějaký směr, je dobré přemýšlet o prostoru z jejího pohledu, tedy její levá strana a její pravá strana, anebo ideálně nepopisovat směry verbálně, ale ukazovat. To je mnohem pochopitelnější.

• Dobré je občas modelce ukázat nějakou povedenou fotografii, ať už na LCD, případně počítači, aby byla motivována k ještě lepším výkonům. Navíc uvidí, že se daří a to se hned člověku pracuje lépe.
  
  

Studiová světla Fomei

• Pokud se modelce něco nezdá, je lepší zvolit nějaký kompromis, než si trvat na svém a riskovat, že modelka z focení odejde.

• Během samotného fotografování se modelka nesmí cítit nepříjemně. Fotograf by měl myslet i na takové věci, že jemu se může zdát teplota prostředí v pořádku, ale pokud je člověk nahý a bosý, vnímá to přeci jenom trochu jinak. Měl by tedy hlídat, jestli modelce není zima, nebo naopak horko, když stojí několik minut, případně hodin pře žhnoucím reflektorem.

• Samozřejmostí by měli být pauzy, aby si modelka odpočinula a protáhla se. Když začne být unavená a vy se budete snažit za každou cenu pokračovat, projeví se to v jejím výrazu, což negativně ovlivní výsledek focení.

• Nezapomínejte ani na pitný režim, v létě na přímém slunci, nebo pod reflektory studiových světel přeci jenom dost vyprahne a tak není špatné nabídnout modelce něco k pití, ať vidí, že myslíte na její potřeby a cítí se dobře.

• Velkou roli hrají i drobné detaily. Těmi jsou i otlačky na kůži od ponožek a spodního prádla. Ideální tedy je, když modelka přijede na focení bez něj, nebo když se cca 20 minut až půl hodiny před focením svlékne například do županu. Podobné věci se samozřejmě dají retušovat, ale proč si zbytečně přidělávat práci.

• No a drobný tip na konec, málo která žena odolá čokoládě, dobrému vínu, nebo příjemné hudbě. Podobně maličkosti mohou odbourat určitou „bariéru“ a trochu uvolnit atmosféru. Ani jedno se samozřejmě nesmí přehnat, jinak to bude značně kontraproduktivní.
  
  

foto: Martin Lukeš / Denní světlo + odrazná deska + filtr DREAM PORTRAIT (Zoner)

Z předchozích bodů vyplívá, že dobrý fotograf by měl být zároveň tak trochu dobrý psycholog. Zvládnout techniku, kompozici a světlo při práci s lidmi nestačí. Jestli z modelky nedostanete to, co chceme mít v záběru, můžete být sebelepší fotografové, ale výsledek přesto nebude dobrý.

O fotografování aktu by se daly pospat celé stohy knih a shrnout to do jednoho článku je proto velmi složité. Nejvíc se člověk naučí stejně praxí, takže je nejlepší vzít do ruky fotoaparát a všechny popsané věci vyzkoušet. V příštím roce pro vás máme připravené sobotní workshopy, které se budou věnovat i Fotografování aktu a podařilo se nám také domluvit exkluzivní workshop s mistrem tohoto žánru Adolfem Zikou.

Nezapomeňte že, závěrka naší fotografické soutěže na téma KŘIVKY LIDSKÉHO TĚLA končí už tuto neděli a následně odstartuje poslední kolo naší celoroční soutěže, tentokrát na téma I CESTA MŮŽE BÝT CÍL.