Recenze Fujifilm XF 33 mm f/1,4 R LM WR

Nová a dlouho očekávaná „třiatřicítka” konečně dorazila a s ní už dlouho vyžadovaný upgrade původního modelu XF 35 mm f/1,4 R. Ten totiž přišel na trh deset let zpátky spolu s prvním tělem X systému a sice X-Pro1. Opticky je původní 35 mm dlouhý objektiv i v dnešní době na špičkové úrovni, ale i tak již ukazuje svůj věk. Převážně, co se rychlosti týká. 

Nové vlastnosti

Nová XF 33 mm f/1,4 R LM WR, jak již „LM” v názvu napovídá, využívá lineárního motoru k ostření, a to výrazně zvyšuje rychlost a umožňuje plynulé sledování subjektu bez neustálého přeostřování. První a druhá generace X fotoaparátů nebyla známá pro své rychlé autofokusové algoritmy, tak to zase tolik nevadilo. Se čtvrtou generací X-Trans snímačů se však ostření posunulo o velký kus dále, a tak je tento rozdíl opravdu poznat.

Další velkou a velmi žádanou změnou je utěsnění proti prachu a dešti. Konečně můžeme objektiv používat bez ohledu na povětrnostní podmínky, v prašném prostředí, v dešti, sněhu, kdekoliv. Samozřejmě je třeba myslet na to, že utěsnění je funkční pouze na plně utěsněných tělech jako X-Pro3, nebo například X-T3 a X-T4. Tímto se nám otevírá ohromná škála snímků, které byly doteď s původní „pětatřicítkou” riskantní. 

Třetí vítanou novinkou je pak menší, ale stále užitečný detail na clonovém kroužku. Pozice A je konečně nejen uzamykatelná, ale také tím samým zámkem od ostatních pozic oddělená. Tím pádem již nehrozí, že bychom si omylem přepnuli na automatickou clonu, když se chystáme fotit na f/16.

Stavba těla

Design objektivu je velmi podobný celkové nové „politice” Fujifilm X objektivů. Je vzhledově velmi podobný dalším novějším f/1,4 kusům jako je XF 18 mm f/1,4 R LM WR a XF 23 mm f/1,4 R LM WR. Uniformní tělo bez výrazných odchylek od uceleného „válcovitého” tvaru nesoucí dva ovládací kroužky - první, již výše zmiňovaný, odstupňovaný clonový a druhý širší ostřící, jehož odezvu lze u většiny novější těl měnit na buďto lineární, či nelineární. 

Celý objektiv, včetně kroužků, je stavěný z kovu nabarveného na černou barvu. Zde je třeba počítat s faktem, že takto dělané objektivy Fujifilmu byly už odjakživa silně náchylné na eventuální ztrátu barvy odřením a odhalení stříbrného hliníku vespod. Momentálně vlastním čtyři takto patinou opatřené objektivy, protože i při opatrném zacházení se tomu člověk zkrátka málokdy vyhne.  Ve funkci jim to však nijak nebrání.

Obrazová kvalita

Kresba je, jak jsem již zmínil, špičková. I na plně otevřenou clonu objektiv zachytí detaily v rozích a kontrastu nabízí spoustu i při přímém protisvětle. V čem se objektiv zlepšil od svého předchůdce je vykreslování rozostřených částí fotografie. Bokeh je příjemnější na pohled, protože clona se nyní skládá z devíti zaoblených lamel oproti původním sedmi. Fujifilm takto výrazně snížil efekt kočičích očí a zakulatil rozostřená světla v pozadí.

Jediné známky chromatické aberace, kterých jsem si všiml, byly viditelné během fotografování přímo proti jasnému slunečnímu světlu na plně otevřenou clonu. A samotná aberace se ukázala až když jsem během úpravy snímků stahoval světla a přeexponované části fotografie. Za mě naprosto zvládnutelné podmínky.

Závěrem

V průběhu této recenze o tomto objektivu často mluvím jako o nástupci původní XF 35 mm f/1,4 R, ale ve skutečnosti tomu není úplně tak. Fujifilm totiž tvrdí, že nehodlá ukončit výrobu ani prodej staršího modelu. Za mě je to jedině dobře, protože oba mají svoje výhody. Starší “pětatřicítka” totiž váží přibližně polovinu, rozměrově je také o poznání menší a opticky je stále dostačující. Nová “třiatřicítka” je tedy větší a těžší, na druhou stranu je však rychlejší, mnohem tišší, plně utěsněná a díky lepšímu výkonu v rozích a devítilamelové cloně opticky lepší. Je super, že máme takto na výběr. Já bych osobně asi volil novější model, protože utěsnění proti dešti je vlastnost, bez které si už svou techniku nedokážu představit.