Magazín

Fotoporadna

Jak fotografovat v muzeu - 1.díl

Martin LukešAktualizováno: 8. 12. 2021 v 13:20 • Rubrika: Fotoporadna

Jak fotografovat v muzeu - 1.díl

Většina z nás asi někdy navštívila nějakou zajímavou kulturní památku, zámek, hrad, nebo muzeum. Jestli navíc máte kromě historie a umění rádi také fotografování, pak jste se určitě setkali s problémem jak pořídit hezký záběr. Náš dvoudílný článek o tom jak fotografovat v podobném prostředí by vás měl naučit tyto problémy vyřešit.

Obsah

Pokud pomineme, že ne všude se fotografovat může, a když ano tak pouze za příplatek, pak se v podstatě vše točí kolem světla. To není většinou optimální a se scénou navíc nemůžete manipulovat. Udělat tedy opravdu hezký  snímek není zrovna jednoduché. Když ale víte jak na to, zas tak složité to vlastně není.

Ideálním prostředím, na kterém si můžeme ukázat postup je například muzeum.

Zde se dají z pohledu návštěvníka fotografovat tři základní žánry.

  • exponáty, volně přeneseno produktová fotografie
  • dokument, nebo reportáž z tohoto prostředí
  • interiéry a exteriéry,  žánr pro milovníky architektury

Dostanou-li jako návštěvníci na daném místě povolení fotografovat, tak počítejte s tím, že to bude určitě bez blesku a bez stativu. A v tom je právě onen fotografický kámen úrazu. Bez těchto pomůcek se při špatném světle fotí velmi špatně. Dobrý fotograf by si měl ale umět poradit i v situaci, když zrovna světlo zrovna není na jeho straně.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/25s - clona: f3.5 - ISO: 2500 (-2/3EV)

Exponáty

Fotografování vystavených předmětů je asi z uvedených témat to nejsnazší. Objekt se nehýbe a navíc bývá poměrně dobře nasvícen. Přesto ale většinou není světla dostatek pro ideální expozici. Při delším čase hrozí, že se pohnete a snímek bude rozmazaný a při krátké expozici je fotografie pro změnu tmavá. Nezbývá vám tedy nic jiného,  než  pracovat s vyšší citlivostí a nastavit vhodnou hodnotu ISO.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/60s - clona: f3.5 - ISO: 800 (-2/3EV)

Ten kdo vlastní světelnější objektiv (s hodnotou clony F0.95 / F1.0 / F1.2 / F1.4 / F1.8 / F2.0 nebo F2.8) bude mít proti ostatním velkou výhodu. Nemusí totiž nastavovat tak vysokou citlivost a tím samozřejmě získá kvalitnější záběr bez větší hladiny šumu. Ta ale není dána jen citlivostí. Mají na ní vliv i další faktory, mezi které ty patří především velikost snímače, ale také stáří daného fotoaparátu z hlediska použitých technologií a především kvalita obrazového procesoru.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/30s - clona: f3.5 - ISO: 1000 (-2/3EV)

U většiny statických žánrů se doporučuje preferovat spíše clonové číslo a čas nechat dopočítat. Doporučil bych tedy režim preference clony Av, nebo A. Fotograf tak získává především kontrolu nad hloubkou ostrosti. Při fotografování v muzeu se mi ale několikrát osvědčilo upřednostnit spíše čas expozice, který nastavím tak, abych měl jistotu, že ho udržím z ruky. Délku expozice už si pak v podstatě nemusíte hlídat. Když tedy zvolíte režim preference času (Tv, nebo S) dopočítá se vám vzhledem k špatnému světlu většinou stejně minimální clonové číslo. I tak ale může být snímek tmavý, tedy podexponovaný. Nastavením přiměřené citlivosti ISO proto musíme regulovat expozici tak, aby byla fotka dostatečně světlá. Když ISO zvýšíme víc než je nutné, objektiv začne automaticky clonit a přes citlivost tak v podstatě nepřímo regulujeme hloubku ostrosti.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/60 - clona: f3.5 - ISO: 1600 (-1EV)

Pokročilejší způsob je samozřejmě nastavit si expozici manuálně v režimu M. Čas zvolíte, takový abyste udrželi expozici z ruky a clonu podle požadované hloubky ostrosti. Citlivostí pak dorovnáte správnou expozici. Některé přístroje umožňují v manuálním režimu volbu automatické citlivosti v určitém rozsahu, takže správnou expozici pak hlídá fotoaparát za vás. To je samozřejmě velká výhoda.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/50s - clona: f3.5 - ISO: 1000

Všechny tyto uvedené postupy platí samozřejmě pouze pro přístroje s manuálním nastavením, nebo preferencí času a clony. Jednoduché kompakty, které disponují pouze automatikou, mohou využít pouze vyšší ISO k tomu, abychom dosáhli dostatečně krátkého času expozice. U těchto fotoaparátů bohužel dochází při vyšších citlivostech ke značné ztrátě obrazové kvality. Proti tomu pokročilejší kompakty a zrcadlovky mají díky velkému snímači daleko lepší odstup od šumu a vyšších citlivostí se nemusíte obávat.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/30s - clona: f3.5 - ISO: 2000 (-2EV)

ISO versus šum

Digitální šum je strašákem většiny fotografu. Na druhou stranu není nutné vždy propadat panice, když se šum na snímku objeví. Jestliže se podíváte na fotografii na monitoru v poměru 1:1, objevuje se šum při vyšší citlivostech i na snímcích pořízených pokročilou zrcadlovkou. Nesmíte se ale toho hned zaleknout. To co vidíte na 100% zvětšenině, bude na monitoru při standardním rozlišení, nebo na fotografii pohlednicové velikosti téměř nepatrné. Šum se zmenšením snímku částečně redukuje a není tak výrazný. Navíc pokud fotografujeme do formátu RAW, dá se šum částečně odfiltrovat v počítači.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/80s - clona: f3.5 - ISO: 640 (-1,33EV)

Optimální by bylo ISO vůbec nezvyšovat. To ale bohužel vzhledem k světelným podmínkám a nemožnosti použít stativ, ani blesk nejde. Do jisté míry mohou pomoci světelné, nebo stabilizované  objektivy. Dalším prostředkem je použít zmiňovaný formát RAW. Krajním řešením je pak nezvyšovat ISO, ale posunout čas, který jsme schopni držet z ruky.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Tamron 24-70mm / čas: 1/50s - clona: f3.5 - ISO: 1250 (-2/3EV)

Jak udržet delší čas expozice z ruky

Možností je opět několik. Tou primární je položit přístroj na stabilní místo, nebo se s ním zapřít o pevnou plochu (zábradlí, stěnu, sloup, lavičku atd.). Další trik, který vám může pomoci, je nastavit samospoušť a při samotné expozici zadržet dech. Je to v podstatě stejný princip jako při střelbě ze vzduchovky. Poslední metoda, kterou mohu doporučit je použít na jeden záběr sériové snímání, přesto že se scéna nehýbe. Existuje totiž velká pravděpodobnost, že jedna ze série fotografií bude nejostřejší. Tu poznáte snadno. V počítači se podívejte přes vlastnosti na objem dat jednotlivých snímků  a ten největší je zároveň nejostřejší.


Martin Lukeš / The Metropolitan Museum of Art (New York, 2012)
Nikon D700 / Nikon 20mm / čas: 1/50s - clona: f4.5 - ISO: 400

Nejvíce účinná je pak kombinace těchto způsobů fotografování. Posouvaní hranice času udržitelného z ruky, je ale vždy rizikové a ne vždy to vyjde.

Tip - jak na odlesky při fotografování přes sklo

Vzácnější exponáty jsou většinou vystaveny ve skleněných vitrínách, což může být při fotografování další komplikace. Ideální je najít si takový úhel, kdy se ve skle neodráží žádný světelný zdroj. Pro eliminaci drobných odrazů pomůže polarizační filtr. Ten sice trošku prodloužuje čas expozice, protože je sám o sobě tmavý, ale na druhou stranu získáte fotografii bez rušivých odlesků. Ty se samozřejmě dají retušovat v počítači, ale to vyžaduje určitou zručnost a navíc proč si přidělávat práci.



Jak fotografovat v muzeu - 2.díl (závěr)

 

 

Sdílet na


Komentáře k článku

P

Super článek. Rád fotím v muzeu. Doporučil bych tmavé oblečení a snažit se být co nejblíže ke skleněným vitrínám, aby nebyly odlesky od oblečení a foťáku. Chápu, že se v některých muzeích fotit nesmí, ale v mnohých to není problém a jsou i rádi, že se lidé kouknou na fotky a pak je jdou navštívit na vlastní oči. Fotil jsem hodně i kostely v Olomouci a někteří lidé si mysleli, že jsem tipař pro zloděje, jenže já to fotil pro osobu, která tyto kostely nemůže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu navštívit a to stejné plastí i pro muzea. Hold fotka a případné video má své pro než zakoupená kniha.

11

Pavel, 30. 6. 2023 |Reagovat

Frederik Látka

Reaguje na (9) | děkuji z povšimnutí. nevím proč ale měl jsem zato že giga stoji kolem 1k. Opravdu nevím kde jsem nato přišel. :)

10

Frederik Látka, 5. 9. 2018 |Reagovat

Richard Hanáčik

Reaguje na (8) | Dobrý den, CF karty není nijak drahá. Pokud Vám foťák slouží zakupte pouze karty, třeba tuto.

9

Prodejce Megapixel.cz, Richard Hanáčik, 17. 8. 2018 |Reagovat

Frederik Látka

dobrý den,
chtěl bych se optat.
Mám fotoaparat c-5060. jedná se o digitál od olympusu cca 2003.
Odešla mi pamětová karta (tip CF) má cenu ještě pořizovat novou?
Chtěl bych začít fotit a je mi jasný že se tento přístroj nemůže rovnat zrcadlovce.
Zaměřuji se hlavě na grafiku tak šetřím na pořádný grafický tablet (za učelem digitalart)
takže fotografie není pro mě prioritní, jen bych chtěl nějaké materiály k práci.
Ma představa je že z přístroje dostanu odost lepší kvalit než z telefonu :)

8

Frederik Látka, 15. 8. 2018 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (6) | Dobrý den, ano máte pravdu. Polarizační filtr může skutečně sebrat 1-2 clony. Slovíčko trošku je v tomto případě "trošku" nadnesené. Na druhou stranu pointa zůstává stejná. Nutné je se rozhodnout zda si mohu dovolit fotku s odlesky, nebo použiji filtr a zvýším ISO, nebo prodloužím čas.

7

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 11. 4. 2013 |Reagovat

k

Hezký článek jen nevím jak to myslíte tím že polarizák ubírá "trošku" světla ? Dvě clonová čísla mě u objektivu s f 2.8 nepřijdou jako troška ;)

6

karel, 11. 4. 2013 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (4) | Jsem si vědom, že někde ze zkrátka fotografovat nesmí, k tomu jsem ale v článku nikoho nenabádal. Bych by tedy moc nerad, kdyby diskuze sklouzla k tématu zákazu a povolení fotografovat v muzeu. Problematika článku se týká především procesu fotografování jako takového v podobných podmínkách.

5

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 10. 4. 2013 |Reagovat

JK

Uvedu příklad muzea, kde se nesmí fotografovat.
http://www.panoramio.com/photo/64214932
K vidění neuěřitelná sbírka mincí! Numismatici musí mit bryndák jinak to nedaj.
Myslím že takových muzeí bude hodne, kde prostě ani za peníze ani bokem nesmí človek fotit sám. Může si koupit pohlednice, nebo cele fotoknihy...

4

Jan Krejčí, 10. 4. 2013 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (2) | Dobrý den, Osobně si to určitě neberu, a jsme rádi za každý komentář a reakci od našich čtenářů. Na druhou stranu s Vámi v některých věcech souhlasit nemohu. Ne ve všech muzeích je fotografování zakázáno. Například v pražském Národním muzeu se fotografovat může i když bez stativu, blesku a za poplatek. V cizině si nevzpomínám na jediné muzeum, kde by bylo fotografování zakázáno, ať už s poplatkem nebo bez něho. Článek není o řemesle, tedy o profosionálním fotografování exponátů, ale má pomoci především bežným turistům/fotografům pořídit dobrý snímek i v těchto náročných podmínkách. Pokud bych podobné snímky fotografoval jako zakázku, postup by byl samozřejmě cela jiný. O tom ale řeč určitě nebyla.

3

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 7. 4. 2013 |Reagovat

JL

Článek je jako takový napsán celkem dobře a výstižně, ovšem realita je jiná. V muzeích je fotografování zakázáno ze zcela jasných důvodů - ochrana uměleckých děl a kulturních pámátek velké hodnoty. Povolení fotografovat běžně jen tak někdo nedostane. Vím, co jsem musel absolvovat za povolení, když jsem jako fotograf pracoval na pořizování dokumentace. Fotografovat toto tzv. z ruky má do řemesla dost daleko. Uveřejňovat takové fotografie je také zapovězeno a to i kvůli tipařům co pracují pro profesionální zloděje. Snaha o osvětu je vítána ale zrovna tohle není pro veřejnost dobrý příklad. Neberte si to pane Lukeš osobně, jde mi z profesního hlediska o dobro věci.

2

Jaroslav L., 5. 4. 2013 |Reagovat

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.