Aktualizováno: 10. 10. 2023 v 12:11
• Rubrika:Fotoporadna
Skoncujte s mdlými barvami na fotografiích
Rádi fotografujete, ale s výsledkem nejste úplně spokojení? Máte pocit, že jsou vaše záběry občas mdlé a chybí jim šťáva? Přečtěte si, jak docílit toho, aby měly vaše fotografie živé a kontrastní barvy. Existuje hned několik možností, jak toho dosáhnout.
Obsah
Softwarové zvýraznění a korekce barev
V současné éře digitální fotografie je to asi to nejjednodušší řešení, jak si vyladit barvy k obrazu svému. Stačí si trochu pohrát v nějakém editačním programu na úpravu fotek s „hejblátkem” označeným slovem živost a sytost nebo saturace. Samozřejmě to ale má svá úskalí. Předně, pokud chcete tímto způsobem zvýraznit barvy, musí být z čeho brát, tedy pokud je zachycená scéna poměrně málo barevná sama o sobě, podepíše se softwarové zvýraznění barev na výsledné kvalitě.
Editační nástroje na úpravu barev (Zoner Photostudio)
foto: Petr Musil
Pokud chcete pracovat s barvami ve větší míře, je dobré pracovat s nekomprimovaným formátem RAW a ne s již ořezaným JPEGem. Beztrátový RAW je daleko bohatší na obrazová data a softwarové úpravy nepůsobí destruktivně. Máte tedy daleko více možností, jak výslednou fotku vyladit k vaší spokojenosti. I tak ale myslete na to, že barevné korekce mají určitou míru a hranice. Pokud zvýrazňujete barvy, pak nezapomeňte, že mají působit živě, nikoliv přehnaně nebo dokonce nepřirozeně. Hranice mezi krásou a kýčem je v tomto směru velmi tenká.
Pokud s úpravami v RAWu ještě nemáte tolik zkušeností a nebaví vás trávit čas úpravou fotografií v počítači, můžete barvy ovlivnit přímo nastavením fotoaparátu. K tomu slouží tzv. obrazové profily, obvykle označované jako Picture Style nebo Picture Control a tak podobně podle konkrétní značky fotoaparátu.
Správa barevných profilů ve fotoaparátu
Jednotlivá nastavení barevných profilů se obvykle volí podle toho, jakou scénu právě fotografujete. Například nastavením Portrétního profilu fotoaparát zohledňuje především pleťové barvy, které tak působí živě, věrně a přirozeně. Oproti tomu režim Krajina preferuje přírodní barvy a zvyšuje ostrost a kontrast, takže jsou fotografie celkově výraznější. Zajímavé je také nastavení Vivid, neboli Živé barvy. V tomto režimu fotky barvami doslova září. To ale mnohdy může působit přehnaně a nepřirozeně. Tento profil se proto hodí spíše na zábavnější reportáže typu pouliční karneval nebo dětská narozeninová oslava s balónky a klaunem.
V podobných situacích, kdy je váš záběr založen na výrazných barvách a barevném kontrastu, je právě tohle nastavení ideální. Při běžných žánrech by toto nastavení působilo přehnaně a výstup by byl nepřirozený. Pokud tedy výrazné barvy vyloženě nevyžaduje váš výtvarný záměr, raději se nastavení živých barev vyhněte.
Podrobnější nastavení barevných profilů ve fotoaparátu (Nikon)
Výraznější a živější barvy lze ale docílit i přirozenějším způsobem než softwarovými úpravami. Tím základním je použití filtrů, z nichž patrně ten nejoblíbenější je tzv. polarizák, neboli polarizační filtr.
Dva základní typy polarizačních filtrů:
Lineární – starší typ filtru používaný především v analogové fotografii. Současné fotoaparáty mají při použití tohoto filtru problém nejen s ostřením, ale také s měřením expozice. Z tohoto důvodu se v současné době téměř nepoužívá.
Cirkulární – cirkulární filtr má pomocnou fólii, která po průchodu polarizačním filtrem světlo opět rozkmitá do všech směrů. K dosažená optimálního efektu je třeba pootočením nastavit správnou polohu filtru. Tento filtr je vhodný pro všechny současné fotoaparáty vybavené autofokusem a integrovaným expozimetrem.
Bez filtru / s PL filtrem – ukázka účinku polarizačního filtru
foto: Martin Lukeš
Kouzlo polarizačního filtru spočívá v tom, že jeho použitím odfiltrujete lesk ze všeho, co se alespoň trochu leskne a není to z kovu. Tedy například z vodní hladiny. Pokud je voda čistá, vidíte/fotíte skrz ní, v podstatě jako by tam nebyla. Odfiltrovat odlesky tak lze nejen na vodní hladině, ale také na kapkách a mokrých plochách, ať už jde o listy, trávu, kameny, nebo jiné lesklé plochy. Stejně dobře umí filtr zvýšit kontrast oblohy, díky čemuž na ní vyniknou bílá oblaka. Zároveň zvýší celkový kontrast a barvy a také je značně oteplí.
Ukázka vlivu polarizačního filtru na barevné podání fotografie (vpravo s filtrem)
Polarizační filtr se obvykle instaluje do závitu u předního optického členu objektivu a je otočný, tedy CIRKULÁRNÍ (PL-C). Požadovaný směr kmitání (tedy síla efektu) se řídí natočením filtru. Tím dochází k zachytávání polarizovaného světla. Polarizované světlo vzniká především odrazem od lesklého nekovového povrchu (voda, sklo apod.) nebo průchodem skrze materiál, který světlo polarizuje, např. opar nebo sklo, rozptylem a lomem světla nebo jeho absorbcí.
Efekt polarizačního filtru se nejvíce projevuje tehdy, když je objektiv namířen kolmo ke slunci. Pokud je polarizační filtr ve směru rovnoběžném se slunečním světlem, efekt je téměř neznatelný. Stejně tak se účinnost filtru neprojevuje při fotografování s bleskem. V případě, že chceme pomocí polarizačního filtru odstranit odlesky např. ze skla, bývá účinek největší, fotografujeme-li směrem, který svírá s lesknoucím se povrchem úhel zhruba 35°. Důležitá je také informace, že při použití polarizačního filtru dochází k úbytku světla cca o 1 až 1,5 EV. S nasazeným polarizačním filtrem se tedy znatelně prodlužuje expoziční čas, a to je další důvod, proč je dobré používat stativ, světelnější objektiv nebo zvýšit citlivost ISO.
Komentáře k článku
SM
Myslím,že s barvami lze pracovat v ZPS i v sekci ,efekty, a v ní ,posun barev, )
Stan Margala, 5. 9. 2014 |Reagovat
Jj svatá pravda není nad polarizáček...:-)
David Krátký, 5. 9. 2014 |Reagovat