Objektiv

Jako primitivní objektiv poslouží jakákoli spojná čočka, či dokonce pouhý otvor v neprůsvitném materiálu (camera obscura), v praxi se soužívá soustav několika různých druhů čoček kvůli potlačení různých optických vad. Taková optická soustava pak může být schopna i měnit svoji ohniskovou vzdálenost - zoomovat.
V objektivech fotoaprátů je také zabudována clona, která dovoluje regulovat množství světla, které objektivem prochází. Součástí objektivu může být i závěrka (v případě středo- a velkoformátových nebo některých kompaktních fotoaparátů), ve většině případů však bývá v těle fotoaparátu.
Podle své ohniskové vzdálenosti (nebo spíše úhlu záběru) se fotografické objektivy rozlišují na tři základní skupiny:

• normální objektiv - úhel záběru je asi 50°, což je zhruba stejně jako úhel vnímání lidského oka; snímky pořízené takovým objektivem mají pro člověka nejpřirozenější perspektivu
• širokoúhlý objektiv - ohnisková vzdálenost je kratší než u normálního objektivu, snímek má tím pádem širší záběr; extrémním případem jsou objektivy typu „rybí oko", které mají úhel záběru až 180°
• teleobjektiv - jejich zorný úhel je užší, umožňuje vyplnit celý snímek i poměrně vzdáleným předmětem

Pro 35mm filmové políčko má normální objektiv ohniskovou vzdálenost asi 50mm. U většiny digitálních fotoaparátů, které mají senzory daleko menší, to je jen několik milimetrů. Pro přehlednost se u nich ale zpravidla uvádí „35mm ekvivalent" ohnisková vzdálenost, která by na normálním filmovém políčku dala stejný úhel záběru.
Objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností ze označují jako zoom. Jejich použití ušetří fotografovi čas, potřebuje-li změnit znímaný úhel, proto jsou oblíbené v reportážní a amatérské fotografii. Zoomové objektivy mají i své nedostatky - kvůli většímu počtu optických členů jsou v porovnání s objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností větší, těžší a dražší ale také méně kvalitní a mají horší světelnost.

Pokračujte na Objektivy