Magazín

Blog

Fotograf Luboš Prchal: K čemu potřebuje krajinář stativ a proč právě Benro Rhino 34C

Nikola UlrichováAktualizováno: 3. 6. 2022 v 16:37 • Rubrika: Blog

Fotograf Luboš Prchal: K čemu potřebuje krajinář stativ a proč právě Benro Rhino 34C

Už jste někdy potkali fotografa krajiny? Ne? A už jste někdy cestou na kopec, kolem dopoledne, potkali člověka, který se s obřím batohem na zádech, rozjařeným výrazem a rozcuchaným hárem vrací dolů z kopce? Ano? Tak to byl právě fotograf krajiny. A víte proč byl rozcuchaný? Protože vstával kolem 4 hodiny ranní s nadějí dokonalého východu slunce. Proč měl rozjařený výraz? Protože tohle bylo už pátý den v řadě, kdy vstával ve 4 ráno a jeho nezdravý životní styl kvůli nedostatku spánku se konečně vyplatil. Vyfotil totiž dokonalý východ slunce.

Obsah

A proč měl ten obří batoh? No protože kromě snídaně, svačiny, pití, oblečení a základní turistické výbavy v něm měl i tu výbavu fotografickou. Tu činí fotoaparát, dva až pět objektivů, paměťovky, powerbanky, kabely, nabíječka, čistící sada, dálková spoušť… A ta nejdůležitější věc, stativ! Ten jste mohli vidět. Pravděpodobně ho měl fotograf přidělaný ze strany batohu, dovnitř se nevejde, má totiž tři nohy a měří přes 175 cm, ale váží jen něco málo přes dvě kila.

Jasně, teď si říkáte, že byste si určitě všimli, kdyby mu z batohu koukala skoro dvoumetrová anténa. Ale teď přijde to nejlepší, ten stativ je totiž skládací! Věřili byste tomu? Díky tomu má jen něco kolem půl metru a všechny tři nohy má složené hezky u sebe. Geniální. A teď vám vysvětlím, proč nosím v batohu nosorožce a proč se bez něj fotograf krajiny neobejde.

Při focení krajiny se dostanete do všech možných situací, čelíte všem rozmarům počasí, lezete po skalách, brodíte řeky a potoky, někdy třeba prolézáte jeskyně. Cestou na místo focení vás zastihne déšť, vichr nebo sněhová vánice. Potřebujete tedy stativ, který vás nezklame ani v tom nejextrémnějším počasí a můžete se na něj spolehnout, že uděláte perfektně ostrou fotku.

Benro Rhino 34C, osobně mu říkám nosorožec, je právě takový stativ, který oceníte opravdu všude.

Výška stativu

Maximální výška stativu včetně hlavy je něco přes 175 cm, což je naprosto dostačující výška pro focení krajiny, aniž byste se museli hrbit nebo sklánět ke hledáčku. Například já měřím 192 cm a foťák mám přímo ve výšce očí. Samozřejmě někdy potřebujete fotit co nejníž, abyste do záběru dostali nějaké popředí, jako kytky, kameny, sníh nebo led. To vám nosorožec taky umožní, jeho minimální výška je kolem 50 cm.

No jo, ale co když potřebujete ještě níž? Tady už se to malinko komplikuje. Buď můžete celý stativ otočit a mít foťák vzhůru nohama a tím se dostanete až k zemi. Není to zrovna komfortní a manipulace s foťákem je značně snížená, ale je to jedna možnost. Ta druhá je o dost jednodušší. Středová tyč se dá vysunout a nahradit menší, na kterou se přímo nasadí hlava. Tato krátká středová tyč bohužel není součástí balení a musíte si ji přikoupit. To je asi jediná výtka, kterou ke stativu mám, protože u některých výrobců je automaticky součástí balení.

Nicméně je to super věc, která vás sice připraví o maximální výšku 175 cm a dostanete se asi na 145 cm, ale značně vám zjednoduší focení blízko u země, kdy se s minimální výškou dostanete na asi 10 cm.

Ale pozor, pokud budete chtít vyměnit středový sloupek kvůli snížení hmotnosti, tak to fungovat nebude, protože zatímco dlouhá středová tyč je karbonová, ta krátká je kovová a je o pár gramů těžší. Takže bez té dlouhé bude stativ paradoxně těžší. A tím se dostáváme k další důležité vlastnosti, a tou je hmotnost.

Hmotnost

Průměrný nosorožec váží až dvě tuny, což je víc, než běžné osobní auto. Určitě vás tedy potěší, že tenhle třínohý váží jen asi jednu tisícinu - tedy něco málo přes dvě kila. Teď si určitě říkáte, že existují mnohem lehčí stativy. To ano, existují, například můj předchozí stativ byl skoro o půl kila lehčí. Lehký stativ, který váží kolem jeden a půl kila je super, ale většinou je nestabilní, i malý otřes ho rozechvěje, nevydrží ve větru nebo v proudu vody a hlavně neunese těžší techniku. Taky existují mnohem těžší stativy, většinou vyrobené z hliníku, které váží až tři kila. Ty už jsou samozřejmě stabilnější a víc toho unesou, ale přece jen tři kila jsou na zádech znát.

Benro Rhino kombinuje nízkou váhu karbonového stativu se stabilitou a nosností toho hliníkového. A funguje perfektně. V létě jsem s ním absolvoval foto dovolenou v Národním parku Triglav ve Slovinsku. Při výšlapech bylo průměrné převýšení kolem 1500 m, a stativ jsem měl stále u sebe. Oproti mému předchozímu stativu byla váha skoro o půl kila více znát, ale zvykl jsem si na ni a po pár kilometrech už mi ani nepřišlo, že mám na zádech „nosorožce."

První den jsem ho měl na výšlapu od jezera Bohinj, Dolinou Triglavskich jezer až na horu Mala Zelnarica, která je pro zajímavost o celých 10 metrů vyšší, než Velika Zelnarica. Je to poměrně náročný výšlap, kde na asi 13 kilometrech musíte zdolat přes 1700 metrů převýšení a v jednom úseku dokonce přes 600 metrů na dvou kilometrech! To je jako lézt na mrakodrap… Můj stativ jsem sice ani jednou nepoužil, ale jako zátěž do batohu fungoval perfektně. Dokonce jsem s ním chtěl jít i na Triglav, ale kousek pod vrcholem jsme si všimli, že se blíží bouřka a radši jsme se vrátili.

Každopádně, pokud jste zvyklí chodit s těžkým batohem po horách a po skalách, tento stativ vám v něm překážet nebude. Naopak, když dojde na focení a budete muset ve větru položit stativ do proudu bystřiny, protože chcete mít tip ťop kompozici, tak určitě oceníte jeho perfektní stabilitu.

Stabilita a odolnost stativu

Při svých foceních jsem „nosorožce" podrobil opravdu těžkým zkouškám a nikdy mě nezklamal. Fotil jsem v krkonošském vichru s nárazy větru kolem 70 m/s a všechny fotky byly perfektně ostré. Fotil jsem s ním jizerské bystřiny a vodopády, kdy jsem musel stativ postavit do silného proudu na kluzké kameny, ale ani to s ním nehnulo.

Často fotím ve vysokých mrazech u vody, kdy musím stativ ponořit třeba i metr do vody (to mimochodem raději nikdy nedělejte, zničíte si stativ, není na to dělaný). Svůj starý stativ jsem takhle zničil, ale Benro Rhino drží… sice pak nejdou šroubovat nohy a je o něco těžší, protože do něj natekla voda, která venku téměř okamžitě zmrzla, ale rozhodně pořád drží tak, jak má.

Nejtěžší kombinace, kterou používám, je Nikon D7200 a Tamron 70-200 mm  f/2,8 G2, což je poměrně těžký objektiv (dohromady něco přes dvě kila) a drží pevně jako skála. To je zásluha hlavně hlavy VX30, která má udávanou nosnost až 30 kg. Nezkoušel jsem to, ale rozhodně tomu věřím. Když vezmete hlavu do ruky, tak cítíte, že je to opravdu masivní kus hliníku, váží 380 g.

Hlavní výhoda hlavy VX30 je duální panoramatický mechanismus, který umožňuje otáčet nejen klasicky základnou hlavy, ale také v místě, kde se upevňuje foťák. Další super vychytávka je zámek na upínání destičky (ten svěrák, co drží foťák na stativu). Funguje tak, že je na šroubu výřez a ten se při povolení zasekne o výstupek na upínací mechanismu, takže drží na místě a foťák nespadne, když ho nechtěně povolíte. Abyste ho úplně povolili, musíte za šroub zatáhnout a pak povolovat. Tím se výřez dostane za výstupek a jde normálně povolit. No možná to teď zní složitě a komplikovaně, ale to proto, že to neumím pořádně vysvětlit. Je to opravdu intuitivní systém a jsem za něj moc rád, protože jednou se mi stalo, že mi foťák vypadnul ze stativu, když jsem ho při přenášení nechtěně povolil. U Benro Rhino 34C tohle už nehrozí.

Celková konstrukce

Co se týče konstrukce, tak ta mě asi nejvíc překvapila. Celý stativ je opravdu bytelný. Všechny části, které mají být pevné a bytelné, tak takové opravdu jsou a ty části, které mají být lehké, tak jsou opravdu lehké.

Základna stativu je solidní kus kovu a šrouby, které drží nohy v základně jsou velké a taky dost pevné. Se zasunutýma nohama v základní poloze vypadá opravdu nerozbitně a tak jsem to otestoval. Sundal jsem hlavu a stoupl si na stativ. Vážím asi 85 kg. S potěšením mohu oznámit, že jsme přežili oba bez sebemenší úhony. To by měl být asi nejlepší důkaz, jak moc je tento „nosorožec" spolehlivý nosič.

Design Benro Rhino

U stativu poměrně nepotřebná vlastnost, ale přece jen se člověk vždy rozhoduje taky podle vzhledu. Tento má jednoduchý šedočerno-stříbrný design, bez zbytečných ozdob a mě se tak líbí. Je to i poměrně praktický design, protože při nošení stativu na batohu ho občas odřu někde o skálu a ty škrábance na něm nejdou tak vidět.

Závěr

Tento můj „nosorožec" je skvělý společník na všechny cesty nejen pro fotografy krajiny, určitě ho ocení i wildlife fotografové, kteří používají mnohem těžší výbavu, nebo třeba sportovní fotografové. Ideální je i pro videomakery s těžším setupem. Případně Benro vyrábí stativy Tortoise, podobné konstrukce jako Rhino, ve verzi CLV se základnou v podobě polokoule, která je vhodná právě pro videohlavy.

Jeho nízká váha a perfektní stabilita a odolnost z něj dělají velmi všestranný stativ, který si poradí i s tou nejtěžší technikou a za každého počasí, ať už v mrazu nebo dešti, ve vodě nebo vichřici. Navíc je za skvělou cenu. Nosorožce za cenu kolem osmi tisíc jen tak neseženete. :) Pokud byste nevyužili potenciál modelu Rhino 34C, nebo chtěli kompaktnější stativ, můžete si vybrat některou z nižších verzí – 24C, 14C nebo 05C.

Sdílet na


Komentáře k článku

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.