Jak fotit drobné ptáky: Rady a tipy z praxe

Jak začít 

Každá dobrá fotografie ptactva je výsledkem řádné přípravy. V první řadě je důležité se seznámit s druhy ptáků, které se na našem území vyskytují. S tímto velice dobře pomůže kapesní atlas, který pak můžete nosit s sebou a identifikovat tak ptáky přímo v terénu. V atlase se také dočtete, kde se jaký druh vyskytuje, čím se živí a další poznatky, které v praxi využijete. 

Chování ptáčků se liší v závislosti na ročním období nebo během období páření. Pokud budete vyzbrojeni dostatkem informací o fotografovaném druhu, bude pro vás mnohem snazší předpovědět jeho další počínání a zvýšit tak šanci na zachycení toho pravého okamžiku.

Foto: Kateřina Podhorová

Jakou techniku zvolit

Vhodných fotoaparátů a objektivů je na trhu spousta. Podstatné je mít tělo s rychlým a přesným autofokusem a objektiv, s co možná nejlepší světelností a dostatečně dlouhým ohniskem - ideálně 300 mm a více. U ohniska objektivu v tomto případě platí čím delší, tím lepší. Já si pro svou práci nejvíce oblíbila kombinaci Nikon D500 + Nikon 200-500 mm f/5,6 E ED VR. Výbornou zkušenost mám i s objektivem 150-600 mm f/5,0-6,3 Di VC USD G2 od Tamronu. Pokud do objektivu nechcete příliš investovat, vhodnou variantou může být například Tamron SP AF 70-300 mm f/4,0-5,6 Di VC USD. 

Do terénu se vám určitě bude hodit i kvalitní batoh, kam svou fototechniku umístíte. Nejlépe nějaký z kvalitního, odolného materiálu, který je vhodný i do extrémnějších podmínek. Mně nejvíce vyhovuje Tenba Axis Tactical 24L, který pojme velký teleobjektiv i pár dalších objektivů. Batoh disponuje dostatkem kapes a přihrádek pro osobní věci.

Pro lepší orientaci v přírodě doporučuji přibalit si s sebou dalekohled. Na pozorování ptactva je vhodnější binokulární dalekohled, který má dva okuláry a sleduje tak objekt oběma očima najednou. Každý dalekohled je označen dvěma čísly, např. 10x21, 8x40, 10x50 atd. První z čísel označuje zvětšení. To vyjadřuje číselný poměr mezi velikostí sledovaného objektu a jeho zvětšenými rozměry, které získáme díky použité technice. Druhé číslo znamená průměr objektivu, respektive průměr vnější čočky vyjádření v milimetrech. Čím je tato hodnota vyšší, tím více světla prochází do optické soustavy dalekohledu, což oceníme při pozorování za horších světelných podmínek. Osobně ráda používám Olympus 10x50 DPS-I.

Foto: Kateřina Podhorová

K samotnému focení

Expozice

Ty nejlepší snímky vznikají při východu a západu slunce a focení ptactva tomu není výjimkou. Obecně je to z důvodu nejlepšího světla, které je krásně rozptýlené a nevytváří ostré stíny. U tohoto žánru je to ale hlavně z důvodu aktivity ptáků. Ta je nejvyšší právě brzy ráno, jelikož si hledají potravu. Nicméně častým problémem je nedostatek světla, který musíme kompenzovat expozicí.

Šanci zachytit ostrý snímek zvyšuje použití krátkých expozičních časů. Většinou je potřeba nastavit čas 1/800s a kratší, avšak zde spíše záleží, jak moc hbitý ptáček je. Z tohoto důvodu je zpravidla nutné použít vyšší ISO hodnoty, to ale zvyšuje množství nežádoucího šumu na fotografiích. Proto vždy používejte co možná nejmenší clonové číslo, tím potřebu vysokých ISO hodnot snížíte.

Foto: Kateřina Podhorová

Ostření

V dnešní době vysoce vyspělé fototechniky se můžeme spolehnout na autofokus a není třeba ostřit manuálně. Nejpřesnějších výsledků dosáhneme při použití jednoho ostřícího bodu (AF-S, One shot), který můžeme podle potřeby měnit. Budeme tak mít jistotu, že fotoaparát zaostří přesně tam, kam chceme.

Jelikož jsou ptáci neustále v pohybu, volíme kontinuální ostření. Při jeho aktivaci fotoaparát neustále ostří na fotografovaný objekt i pokud je onen objekt v pohybu. Takto je neustálé přeostřování aktivní po celou dobu zmáčknutí ostřícího tlačítka. Tak jako při focení portrétu, i u ptáčků ostříme na nejbližší oko.

Back Button Focus

Mít ostření a spoušť na jednom tlačítku není v případě tohoto žánru ideální, proto většina wildlife fotografů používá tzv. Back Button Focus. Tato praktika spočívá v oddělení (přenastavení) si ostření z tlačítka spouště na zadní tlačítko fotoaparátu (AF-ON) a ovládat tak ostření palcem. Nespornou výhodou tohoto ostření je možnost neustále ostřit na fotografovaný objekt – stačí mít palcem stisknuté tlačítko a v případě potřeby exponovat tlačítkem spouště.

Tento způsob ostření oceníte i v situaci, kdy zaostříte na objekt a budete potřebovat překomponovat. Po zaostření a následné změně kompozice totiž můžete vyfotit snímek zmáčknutím spouště, aniž by došlo k přeostření.

Foto: Kateřina Podhorová

Pár rad a tipů

Kompozice bez rušivých prvků je základem každé dobré fotografie. Proto si dopředu vytipujte „fotogenické místo“ se zajímavým pozadím, které bude ideálně co nejdál od fotografovaného objektu. Tím docílíte rozostřeného pozadí. Důležité je hlídat si, zda vám do záběru nezasahují rušivé větve či listí, které by zbytečně stahovaly pozornost.

Využívejte vysokofrekvenční snímání. Díky tomu zvýšíte šanci, že při pohybu ptáka zachytíte ten pravý okamžik. Z toho důvodu se vyplatí zainvestovat do paměťové karty s dostatečně rychlým zápisem.

Ne nadarmo se říká, že trpělivost růže přináší. Buďte trpěliví a vyčkejte, než si pták „zvykne“ na vaši přítomnost a začne se chovat přirozeně. Výsledná fotografie pak bude vypadat autentičtěji.

Foto: Kateřina Podhorová

Ptáci jsou velice plaší tvorové a většinou vás k sobě nepustí blízko. V tomto případě doporučuji použít omezovač ostřící vzdálenosti, pokud to váš objektiv umožňuje. Objektiv tak bude ostřit např. až od vzdálenosti 5 m, což výrazně zrychlí autofokus, jelikož nebude „chytat“ nechtěné prvky v popředí.

Snažte se ptactvo fotografovat v úrovni očí. Taková fotografie totiž působí přirozeněji a pomáhá stáhnout pozornost přímo na fotografovaného ptáka. Při fotografování ptactva sedícího na zemi nebo na vodní hladině se navíc pozadí vzdálí od objektu a tím dojde k jeho rozostření.