Krajinářský workshop s Martinem Rakem v Saském Švýcarsku je za námi. Kdy bude další?

Jsou dvě hodiny odpoledne prvního června a před Megapixelem v Holešovicích máme malé randez-vous. Jsme čtyři. Já, Martin Rak, Luděk Bouška a kolega Václav Křížek. Já s Luďkem vyrážíme nakoupit pro každého vodu a kluci sedají do auta a vyráží směr sever. Sraz na místě je v půl páté. Perfektní cesta po dálnici utíká až do Německa, kde s Luďkem trochu zakufrujeme díky neplánované objížďce. 20 minut je v háji, ale na sraz to stíháme jen tak tak. Ostatní už tam jsou. Rychlé seznámení, batohy na záda a vyrážíme vzhůru.

foto: Michal Křenek

Šplháme po skalách vzhůru po krásné cestě a občas si dáme pauzu na vydýchání. Není kam spěchat, slunce bude zapadat za dlouho. Nicméně je dobré si vybrané místo najít a prodiskutovat. I když Martin jde najisto a vede nás na místa zaručující krásné výhledy a snímky. Ostatní už je na přírodě.

foto: Michal Křenek

Konečně jsem dorazili na vrchol. Zde probereme s Martinem základní postupy, výměna zkušeností a poznatků. Jdeme na druhou vyhlídku. Rozbalujeme stativy, diskutujeme i použití blesku na osvětlení popředí, zpracování snímků v aplikacích Adobe či Zoner či práci s ISO hodnotami. První testovací snímky jsou za námi. Na snímcích jasně lze vidět, jak moc důležité je počkat si na správný moment a také proč fotografové čekají na západ či východ slunce. V přímém slunci jsou snímky ploché, nevýrazné. Bereme to však jako cvičení. Náš čas teprve přijde. Vyhlídka Carolafelsen nás čeká.

foto: Petr Matějka

Přecházíme na vyhlídku, kde si počkáme na západ slunce. Všichni obcházíme lokaci, rozbalujeme stativy, dálkové spouště či fotografické filtry. Martin ukazuje své filtry Nisi, Luděk oproti tomu ukazuje práci s filtry značky Haida, které se mu (a nejen jemu i já je mám v hledáčku) velmi osvědčily. Martin ukazuje svůj fígl se zakrytím slunce pomocí palce (při skládání snímků), který zabraňuje vzniku odleskům na snímku. Jak jednoduché, jak prosté. A Luďka zcela nadchl. Pořád je co se učit a někdy vás posune i zdánlivá drobnost.


foto: Aleš Zábraha

Jen chvilinka. Počasí bylo krásné, ale ne zcela fotografické. Minimum mraků, takový nevýrazný západ slunce. Vypadalo to, že z toho nic nebude. Vše se pak najednou změnilo. Pár mráčků se objevilo, ale na přírodu dopadla zlatavá záře. Začali jsme fotit. Utvořili jsme na vyhlídce vybrané skupinky, popůjčovali techniku a soutředili jsme se na snímky. Vašek natáčel video z celé akce, já spíše akci dokumentoval. Slunce zapadlo, posledních pár fotografií a je čas zabalit techniku a vyrazit dolů na parkoviště. Tma postupovala rychle a přišli na řadu čelovky pro bezpečný sestup. Cestou dolů Vašek otestoval odolnost nového Olympusu TG-5, který mu vypadl z kapsy. Obstál a tak jsme testovali dál.

foto: Jakub Hauzner

A co dál? Čekáme na první snímky účastníků, jak se popasovali se svými záběry, které nebyly snadné. Focení mnohdy přímo do slunce vyžaduje technickou zdatnost a i představivost, jak své snímky budu skládat v PC.

foto: Pavel Strnad

Myslím, že se nám podařila parádní akce mimo ateliér, kde si každý mohl popovídat o svém koníčku, odnést si nové poznatky, dostat se na nová místa (kam by sám asi nejel) a odnesl si i krásné snímky. Ty nemusejí být pro tentokrát dokonalé, ale pro příště už všichni budou určitě lépe vědět, jak fotit úžasné krajinářské snímky.

foto: Břetislav Pustka

Komunita Krajina

titulní foto: Jan Bucek