Makrofotografie a poměr zvětšení

Co je minimální zaostřovací vzdálenost

Asi každý, kdo si koupil digitální zrcadlovku  nebo bezzrcadlovku, došel dříve či později k závěru, že fotit detaily není zdaleka tak jednoduché, jako bylo třeba s kapesním kompaktem, případně mobilním telefonem. Ty totiž umožňují zaostřit z velmi krátké vzdálenosti a díky tomu lze fotografovanou scénu poměrně zvětšit. Na druhou stranu je technická kvalita podstatně horší než s pokročilejšími fotoaparáty. Ty ale neumožňují ostřit na tak krátkou vzdálenost, jak bychom si mnohdy přáli.

 

foto: Pavol Čepel

To je dané jednak velikostí snímače, který má podstatně větší plochu než běžné kompakty, a dále minimální zaostřovací vzdáleností. Ta závisí na ohnisku a samozřejmě na daném typu objektivu a jeho konstrukci. Většina těch běžných dokáže zaostřit zhruba na vzdálenost 30 až 50 cm. Na kratší vzdálenost to bohužel nezvládnou. Je ale důležité zdůraznit, že nejkratší zaostřovací vzdálenost se nepočítá od objektivu, ale od roviny snímače. Ta je na každém přístroji vyznačena symbolem horizontálně přeškrtnutého kroužku. Tento tajemný symbol je podobný notičce a obvykle ho naleznete v horní části fotoaparátu vedle hledáčkové šachty nebo saní externího blesku. Mimochodem informaci o minimální zaostřovací vzdálenosti naleznete na každém objektivu kde je tato hodnota uvedena v centimetrech nebo stopách.


Značka roviny snímače

Poměr zvětšení v makrofotografii

Vzhledem k tomu, že běžná optika nezaostří na kratší vzdálenost, je objekt zachycený na fotografii malý a detaily nejsou tak výrazné. Nejedná se tedy o makrofotografii. Skutečné makro objektivy umí zaostřit z kratší vzdálenosti a vzhledem k delšímu ohnisku se dostanou na poměr zvětšení 1:1 a více. V praxi to znamená, že jeden centimetr fotografovaného objektu, bude fyzicky zabírat 1 cm plochy na snímači. Pokud tedy máte fotoaparát se snímačem o velikosti kinofilmového pole, tzv. full-frame, (24 × 36 mm) a vyfotíte brouka o velikosti 3,5 cm, bude zabírat v podstatě celou plochu senzoru, potažmo fotografie. Na výsledném snímku tak bude od jednoho kraje k druhému. Když jí následně vytisknete například na formát 60 × 40 cm nabídnete divákovi ohromující detaily, které lidským okem nelze spatřit.

foto: Luděk Slavík

Objektivy použitelné pro makro

• Nikon Z 28 mm f/2,8 (poměr zvětšení 1:5)
• Nikon Z 40 mm f/2 (poměr zvětšení 1:6)
• Nikon Z DX 18-140 mm f/3,5-6,3 VR (poměr zvětšení 1:3)
   
• Canon RF-S 55-210 mm f/5-7,1 IS STM (poměr zvětšení 1:3,6)
• Canon RF 35 mm f/1.8 MACRO IS STM (poměr zvětšení 1:2)
• Canon RF 24 mm f/1,8 MACRO IS STM (poměr zvětšení 1:2)
• Canon RF 85 mm f/2 Macro IS STM (poměr zvětšení 1:2)
  
  

foto: Radomír Pekarík

• Olympus M.ZUIKO ED 12-45 mm f/4 PRO (poměr zvětšení 1:2)
• OM System M.ZUIKO ED 40-150 mm f/4 PRO (poměr zvětšení 1:2,44)
   
• Samyang AF 135 mm f/1,8 pro Sony FE (poměr zvětšení 1:4)
• Tamron AF 35 mm f/2.8 Di III OSD MACRO 1:2 pro Sony FE (poměr zvětšení 1:2)
• Tamron AF 20 mm f/2.8 Di III OSD MACRO (poměr zvětšení 1:2)
   
• Panasonic Lumix S 20-60 mm f/3,5-5,6 Macro (poměr zvětšení 1:2,3)
   
• Fujifilm XF 60 mm f/2,4 R Macro (poměr zvětšení 1:2)
• Fujifilm GF 120 mm f/4 Macro R LM OIS WR (poměr zvětšení 1:2)

Schéma minimální zaostřovací vzdálenosti od roviny objektivu

Objektivy pro standardní použití mají poměr zvětšení zhruba 1:6 až 1:2. Fotografovaná scéna tedy bude zabírat 6× – 2× menší plochu, než je velikost snímače a detaily nebudou takové. Při výběru makro objektivu je tedy nutné dávat pozor a vždy si v technických parametrech zjistit, jaký je skutečný poměr zvětšení.


Digitální a mechanický ukazatel poměru zvětšení na profesionálních objektivech

Bohužel se dnes nestačí řídit pouze marketingovým výrazem MACRO. Na trhu je totiž celá řada objektivů, na kterých najdete tento nápis tučným písmem i když nemají příslušný poměr zvětšení. O skutečné makro objektivy se proto nejedná. Často jde o velmi kvalitní optiku, která zvládne zachytit celkem velký detail a mnohým fotografům takové zvětšení bude vyhovovat. Zapálení fanoušci fotografie s výsledkem patrně spokojeni nebudou, a tak musí hledat mezi objektivy se skutečným makro zvětšením 1:1 a více.

 

Poměry zvětšení u snímače 24 × 36 mm (Full-frame)

U pokročilých objektivů vhodných pro tento žánr nejčastěji naleznete označení např. 1,5:1 nebo 2.5×, což je právě údaj o zvětšení. Pozor ale aby nedošlo k záměně se světelností objektivu. Ta je na objektivech vyjádřena také poměrovým číslem, například 1:1,8, nebo 1:2,8, případně 1:3,5-5,6 u zoomů. Clona jako takové ale nemá s poměrem zvětšení vůbec nic společného.

A aby té matematiky nebylo málo, tak v podrobné specifikaci k objektivům často narazíte také na další způsob značení poměru zvětšení optiky a to například 0,166× nebo 0,243×.  Jde v podstatě o ten samý údaj, akorát vyjádřený výslednou hodnotou zlomku.

Ukázka výpočtu koeficientu zvětšení

• poměr zvětšení 1:2 se rovná 0,5×
• poměr zvětšení 1:4,11 se rovná 0,243×
• poměr zvětšení 1:6 se rovná 0,166×

 

foto: Petr Hejduk

Makro objektivy se zvětšením 1:1 a více

• Canon EF-M 28 mm f/3,5 STM Macro s LED světlem
• Canon RF 100 mm f/2,8 L Macro IS USM (poměr zvětšení 1,4:1)
• Canon EF 100 mm f/2,8 L Macro IS USM
• Laowa 25 mm f/2.8 2.5-5X Ultra Macro černý pro Canon RF (poměr zvětšení 5 až 2,5:1)
• Laowa 60 mm f/2.8 2X Ultra-Macro 2:1 pro Canon EF (poměr zvětšení 2:1)
• Sigma 70 mm f/2,8 DG Macro Art pro Canon
   
• Nikon 40 mm f/2,8 AF-S G DX Micro
• Nikon Z 50 mm f/2,8 MC
• Nikon 85 mm f/3,5 AF-S G DX Micro VR
• Nikon Z 105 mm f/2,8 VR S MC
• Sigma 105 mm f/2,8 EX DG OS HSM MACRO
   
• Olympus M.ZUIKO ED 30 mm f/3,5 Macro (poměr zvětšení 0,8:1)
• Olympus M.ZUIKO ED 60 mm f/2,8 macro (poměr zvětšení 4 až 1:1)
   
• Sony 30 mm f/3,5 Macro SEL
• Sony FE 50 mm f/2,8 Macro
• Sony FE 90 mm f/2,8 Macro G OSS
• Zeiss Touit T* 50 mm f/2,8 E pro Sony E
   
• Pentax SMC D FA 100 mm f/2,8 Macro WR
   
• Fujifilm XF 30 mm f/2,8 LM WR Macro
• Zeiss Touit T* 50 mm f/2,8 X pro Fuji X
   
• Panasonic Leica DG Macro-Elmarit 45 mm f/2,8 ASPH. MEGA O.I.S.

Laowa 25 mm f/2.8 2.5-5X Ultra Macro zvětšení 5 až 2,5:1
 

Objektivy s nadživotním zvětšením reálného obrazu

Existuje dokonce několik speciálních objektivů, které mají poměr vyšší než 1:1. Vyfotografovaný objekt tak na snímači zabírá větší plochu, než je jeho skutečná velikost. Obvykle jde o optiku atypické konstrukce, u kterých lze navíc poměr zvětšení plynule regulovat. Patrně největší hodnotou zvětšení u sériově vyráběných objektivů je 5:1. Po nich nastupují doplňky a pomůcky, které poměr ještě o trochu zvednou. A pokud byste chtěli zachytit ještě větší detaily, tak už se budete muset posunout do kategorie mikroskopů. A to buď optických, nebo těch elektronových které zvládají efektivní zvětšení až do hodnot 1 000 000:1


Robert Adamec / Canon MP-E 65mm f/2,8 1-5 Macro Photo

Doplňky, které násobí poměr zvětšení

• Předsádkové čočky – šroubují se na přední závit objektivu a umožňují zaostřit z kratší vzdálenosti, čímž roste poměr zvětšení. Fungují tedy podobně jako lupa a jejich výkon se značí v dioptriích. Předsádky trpí na obrazové vady jako chromatická aberace, vinětace a neostrost v rozích.
• Mezikroužky – posouvají optickou soustavu dále od roviny snímače, čímž zkracují minimální zaostřovací vzdálenost. Nemají žádný optický člen, takže nezhoršují obrazovou kvalitu. Jejich nevýhodou je ztráta světelnosti.
• Reverzní kroužek – umožňuje nasadit objektiv obráceně na tělo fotoaparátu a jeho optická soustava pak funguje jako jakási super-lupa. Nevýhodou je, že se z obráceného objektivu nepřenáší žádné hodnoty a ostřit i clonit se musí manuálně. Nové objektivy, ale nemají mechanický posun clony, takže pro tento postup nejsou vhodné
• Makro měchy -  podobně jako mezikroužky, posunují objektiv dále od roviny snímač

Kenko sada mezikroužků 12 mm / 20 mm /36 mm DG

fofo: Miroslav Galko


úvodní foto: Petr Bambousek