Blog
Ondřej Vachek • Aktualizováno: 27. 4. 2022 v 16:05 • Rubrika: Blog
Mistři fotografie: Díl 2. - W. Eugene Smith
V druhém díle našeho seriálu se podíváme na fotografa, jehož jméno je většině lidem známé díky jeho práci v japonské vesnici Minamata. To bychom ale předbíhali, neboť práce tohoto člověka je mnohem obsáhlejší a jistě si zaslouží zařazení mezi jedny z nejlepších fotografů dvacátého století.
Obsah
Fotografem už v mládí
William Eugene Smith, běžně jmenovaný jako W. Eugene Smith se narodil v americkém Kansasu měsíc po konci první světové války v roce 1918. Svou fotografickou kariéru začal brzy. Už v patnácti letech pracoval jako fotograf místních novin, dokud se neodstěhoval do New Yorku. Zde pracoval pro přední publikace jako The New York Times, nebo Harper’s Bazaar.
Za celou dobu svého působení se stranil filozofii jednoho perfektního snímku a na jeho práci to je opravdu znát. Proslavil se tak převážně díky svým foto esejím, při kterých zachytil tisíce a tisíce snímků. Častokrát byla jeho práce vydávaná ve slavném časopise Life. Pro tento časopis pracoval už od roku 1939. Za dob druhé světové války působil jako válečný fotoreportér převážně na tichomořské frontě, kde s americkou armádou cestoval na bitevní pole a zajatecké tábory na ostrovech Okinawa, Iwo Jima, Guam, či Saipan. Během fotografování bojů na Okinawě byl těžce zraněný minometným granátem.
W. Eugene Smith - Saipan
W. Eugene Smith - Saipan
W. Eugene Smith - Saipan
Působení v časopise Life
Za dobu jeho působení pro časopis Life vytvořil velmi zajímavé sbírky fotografií. Například ve Španělsku, kde se zaměřil na chudobu vesnice Deleitosa i přes nebezpečí zajetí španělskou civilní gardou. Tato esej, vydaná v roce 1951, zaujala celosvětově známého fotografa jménem Ansel Adams, který napsal Smithovi vychvalující dopis, který s sebou Smith nosil tři roky, neboť nebyl schopný napsat odpověď.
Do hledáčku svého fotoaparátu zaměřil W. Eugene Smith dále také Maude E. Callen. Afro-americkou porodní sestru pracující na venkově v Jižní Karolíně. Smith Callenovou následoval po dobu několika týdnů, během kterých fotografoval její den od probuzení až do noci. Vydání této eseje zachycující vyčerpávající práci Maude bylo široce vychvalované a zajistilo otevření Maude Callen kliniky v roce 1953.
W. Eugene Smith - Španělsko
W. Eugene Smith - Maude E. Callen
W. Eugene Smith - Maude E. Callen
Odchod z časopisu Life
V roce 1954 se Smith vypravil fotografovat kliniku pro lidi zasažené leprou v Gabonu vedenou Albertem Schweitzerem. Později však vyplynulo na povrch, že jeden z jeho snímků byl silně upravený, což vyústilo ve Smithův odchod od časopisu Life. Nesouhlasil totiž s tím, jakým způsobem byly jeho snímky prezentovány.
W. Eugene Smith - Albert Schweitzer, Gabon
Pittsburgh a Jazz Loft Project
Po odchodu z Life se ze Smitha stal člen agentury Magnum. Jedno z jeho prvních zadání byl fotografický profil pro město Pittsburgh. Celé zadání mu mělo trvat přibližně tři týdny a obsahovat 100 snímků. Smith se však do projektu ponořil natolik, že mu zabral téměř tři roky. Na konci se ze slíbených 100 fotografií stalo 13 000 negativů. Samotná kniha však zadavateli z Pittsburghu nebyla nikdy dodána.
Po přestěhování do Manhattanu se Smith zaměřil na perfektní dokumentaci zdejší jazzové scény. Své bydlení sdílel mezi lety 1957 až 1965 spolu s muzikanty jako byli David X. Young, Dick Cary a Hall Overton. Právě v tomto prostoru Smith rozprostřel síť mikrofonů, kterými zachytil přibližně 4 000 hodin nahrávek včetně telefonátů, rozhovorů, hudebních zkoušek. Spolu se sbírkou kolem 40 000 fotografií je takzvaný Jazz Loft Project k vidění na Duke univerzitě v Severní Karolíně.
W. Eugene Smith - Pittsburgh
W. Eugene Smith - Jazz Loft Project
W. Eugene Smith - Jazz Loft Project
W. Eugene Smith - Jazz Loft Project
W. Eugene Smith - Jazz Loft Project
Japonská vesnice Minamata
V roce 1971 přicestoval do japonské rybářské vesnice Minamata na žádost svého přítele jménem Kazuhiko Motomura. Měl zde dokumentovat takzvanou Minamata nemoc. Nejednalo se totiž o běžnou rybářskou vesnici. Přilehlá továrna patřící společnosti Chisso totiž vypouštěla do přilehlého oceánu veškerý svůj odpad včetně rtuti. Ta trávila místními lovené ryby, což v lidech způsobovalo neurologické vady jako oslabení, ztrátu zraku, umrtvení končetin, či silné záchvaty podobné epilepsii. V extrémních případech způsobovala nemoc i paralýzu, kóma, šílenství i smrt. Otrava byla bohužel často přenesena na místní novorozence ještě během těhotenství. To zapříčinilo, že se místním matkám rodila miminka slepá, či se silnou mozkovou obrnou.
Se svou ženou, japonkou Aileen, si pronajal dům ve vesnici a do roku 1974 dokumentoval zdejší život. Nebyl to snadný úkol, neboť společnost Chisso zaměstnávala většinu místních. Ti se pochopitelně obávali o své živobytí, pokud bude továrna zavřená. Smith byl dokonce Chisso zaměstnanci napadený a zbitý tak agresivně, až přišel částečně o zrak. Nenechal se však odradit a svůj Minamata projekt dokončil.
Kniha byla vydána v roce 1975. Jednou z nejznámějších fotografií z této série je také jedna z nejznámějších celé Smithovy kariéry. Fotografie zachycuje silně deformovanou Tomoko a její matku při koupeli v tradiční japonské vaně. Celkem bylo oficiálně uznáno 2 265 zasažených nemocí Minamata z nichž 1 784 na následky zemřelo a více než 10 000 získalo odškodné od Chisso společnosti.
W. Eugene Smith - Tomoko se svou matkou
W. Eugene Smith - Minamata
W. Eugene Smith - Minamata
W. Eugene Smith - Minamata
W. Eugene Smith - Minamata
Eugenův odkaz fotografii
W. Eugene Smith je dle mnohých jedním z nejdůležitějších fotografů, co se moderní fotografické eseje týká. Není to však jediné prvenství, ve kterém si zaslouží obdiv. Byl totiž také jedním z prvních fotografů, který do své práce implementoval blesk postavený mimo tělo fotoaparátu. V době, kdy bylo běžné bleskem osvětlovat scénu přímo a bez ohledu na okolní osvětlení přišel Smith se svým zakomponováním blesku do snímané scény. Často si v jeho fotografiích blesku ani nevšimnete, neboť se zdají nasvícené přirozeně. To bylo však díky jeho umění blesk umístit tak, že dostupné světlo pouze doplňuje, ale nenahrazuje.
Smith zemřel ve věku šedesáti let v roce 1978 v Arizoně. Jeho odkaz je ve fotožurnalistických kruzích cítit dodnes. Je takřka nemožné najít v jeho díle nepovedenou fotografii. Byl to opravdový mistr s fotoaparátem a dle mnohých fotografický génius.
Malé doporučení na závěr
V roce 2020 natočil režisér Andrew Levitas film Minamata právě o práci tohoto uznávaného fotografa. V hlavní roli ho ztvárnil Johnny Depp a musím říct, že se film opravdu vydařil. Ve filmu jsou k vidění i další vynikající herci jako Bill Nighy, nebo například Hiroyuki Sanada.
Zdroj úvodní fotografie: Wikipedia/Ishikawa Takeshi
Přečtěte si další díly ze série Mistři fotografie:
Sdílet na
Přečtěte si také
Vyhlášení výsledků fotosoutěže PORTRÉTNÍ RETUŠ a video soutěže ONE-TAKE
30. 4. 2024 v 11:10 • RUBRIKA: BLOG
Portrétní fotografie a retuš: Rozhovor s fotografkou Michaelou Firešovou
18. 3. 2024 v 13:10 • RUBRIKA: ROZHOVORY
Proč jsou modifikátory světla důležité a jak s nimi pracovat
ONDŘEJ VACHEK • 2. 2. 2024 v 16:57 • RUBRIKA: FOTOPORADNA
Komentáře k článku