Nejlepší reklama je dobře odvedená práce a přátelský přístup, říká svatební a portrétní fotograf Lukáš Navara

• Naši čtenáři Tě znají asi spíš jako svatebního fotografa a v loňském roce si dokonce byl jedním z garantů soutěže, kde jsme se věnovali právě tomuto tématu. Ty ale máš své vlastní studio a věnuješ se kromě svateb i portrétní fotografii. Mohl by ses tedy představit trochu blíž? Odkud jsi, kdy a jak ses dostal k focení a jaké byly Tvoje začátky?

Ahoj jsem Lukáš Navara a jsem fotograf, snílek a otec od rodiny, takto bych se a si představil. :-D Pocházím z Litovle, žiji v Olomouci a jsem schopen dojet kamkoliv, pokud zrovna není covid a nejsou zavřené okresy, ale jinak jsem asi opravdu schopen, dojet, doplout, doletět kamkoliv, kam si moji klienti budou přát. V Olomouci mám 2 studia, jedno je rodinné a druhé je více zaměřeno na produktovou nebo business fotografii. Když se vrátím k začátkům, tak jsem začal při škole a je to už více jak 18 let, takže už by mé fotografování snad mohlo dosáhnout plnoletosti, ale to musí posoudit ostatní. :)

Lukáš Navara

• Fotil jsi jako první portréty, nebo to byla právě svatební fotografie?

Na začátku jsem fotil vše, co mi přišlo do hledáčku. Byl jsem jako střelec na divokém západě, kterému nemohlo uniknout absolutně nic. Když se podívám do „šuplíku“ na své začátky, tak to byl absolutní pelmel. Potom jsem se začal více věnovat portrétu a reportážní fotografii. A to je vlastně svatební fotografie.

• Jde o poměrně rozdílné žánry, byť se v dnešní době částečně prolínají, protože dříve byla svatba více reportáží a dnes se stal její součástí v podstatě i aranžovaný portrét. Které z témat je Ti bližší a kterému se věnuješ víc? Když nepočítím současnou situaci...

Baví mě akce, mám rád lidi, nabíjí mě to energii ze které čerpám. Spousta lidí řekne, že by svatbu fotit nemohli, že je to pro ně stres. Já to mám naopak, já se na svatbu těším, noví lidé, nové místo, mnoho zajímavých příležitostí pro kreativu, prostě super. A potom si člověk vystřihne pár portrétků a jsem maximálně spokojený. :) U portrétů studiových si to člověk zase může vše pěkně vymyslet a hrát si se světlem. :)

• Věnuješ se komerčně i dalším žánrům?

Ano, pro NH Hotels fotím hotely. Jsme 2 fotografové z Evropy, já a jeden němec, tak to je fajn. Jen teď to s tím zahraničím je trošku náročnější. Takže se věnuji fotografovaní architektury. Dále fotím katalogy pro firmy a business fotky klientům. Ale pokud se mi klient ozve s čímkoliv, tak dám vědět, jestli se tomuto konkrétnímu žánru věnuji, případně doporučím někoho z kolegů.

• A jak to máš s volnou tvorbou? Je to tak, že když nemusíš, tak nebereš foťák do ruky? Nebo se najdou i věci, které si fotíš jen pro sebe a u kterých si odpočineš a relaxuješ?

Moje práce je mým koníčkem, takže je to pro mě forma odpočinku. Pokud je to jen trošku možné, tak mám foťák u sebe skoro vždy, minimálně v telefonu. :-D Snažím se pořád učit novým věcem, takže pro mě je forma relaxu i zkoušení nové techniky a nových technik při focení.

• Vím o Tobě, že jsi poměrně žádaný a zároveň tedy i vytížený fotograf. Jak to zvládáš časově a organizačně a stává se Ti, že bys třeba musel odříkat zakázky právě proto, že máš plné termíny?

To se stane každému. Bohužel, nebo bohudík, se nemůžeme naklonovat, a tím pádem, když mám obsazeno, tak se nedá nic dělat. Pokud je to možné, nabídnu jiný termín, nebo zase doporučím nějakého kolegu, který má volno. Hodně často se to stává u svateb, přece jen jsou to termíny, které jsou často žádané.

• Jak portréty, tak svatby jsou hrozně živé a možná tak trochu i živelné žánry a jde o práci s lidmi. Při těch stovkách zakázek si musel zažít nespočet nejrůznějších veselých, trapných, ale samozřejmě i bizarních situací. Samozřejmě předpokládám, že i pár nějakých těch "fuck-upů". Konec konců zákulisí lidi zajímá nejvíc. Mohl bys pustit něco do éteru :) ?

Práce s lidmi, to znamená, že se může stát cokoliv. Ale popravdě nic zásadního se mi nestalo.

I když jedna prekérka se mi stala u Kapličky v Zaječí na svatbě. Já vždy raději jedu o chvilku dřív, ať mám čas, člověk nikdy neví, kdy se dálnice změní na parkoviště. Tak jednou jsem tahle dojel dřív a jdu se podívat na místo, kde má být svatba. Tam už se vše chystalo, tak jsem se představil, že jsem fotograf a holky, že jsou od nevěsty a že nevěsta tu ještě není. Tak říkám, jestli nechtějí pomoct, ať tu nejsem zbytečně a začal jsem nosit židle.

Najednou byl čas, kdy jsme byli domluvení s nevěstou a já říkám, že to je zvláštní, nevěsta by tu už měla být a holky zase: "Ještě né, ona dojede až tak za hodinku nejdřív."

Tak si říkám "asi změna plánu". Najednou telefon a nevěsta na mě: "Kdy dorazíš???" Já jí odpověděl, že už jsem tu a nevěsta: "Kde?" A já, že tady pomáhám, a kdy přijedou? A ona, že už je dávno tady. Takže jsem zjistil, že celou dobu pomáhám na jiné svatbě, než kterou mám fotit a že jsou tam ten den 2 svatby a ta druhá je konci areálu, tak jsem se rozloučil, řekl jsem, že nejsem jejich fotograf a šel jsem o svatbu dál.

• Obecně fotografování svateb je poměrně náročná a vyčerpávající práce, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Jaký máš recept na to, zvládat všechen ten stres a napětí? Neměl si chuť s tím někdy seknout a začít fotit něco klidnějšího, třeba produktovku?

Nestresuje mě to právě vůbec. Naopak. :)

• Kromě toho, že jsi skvělý fotograf, myslím, že jsi taky velmi dobrý marketér a neustále pracuješ na budování svojí značky. Stojí za Tebou projekty jako FOTKY Z BUDKY, nebo FOTOBUS, ale děláš například i workshopy pro veřejnost. Spousta lidí z venku si možná ani neuvědomuje to, že pokud chce být někdo komerčně úspěšný fotograf, musí se věnovat právě i marketingu. Prozradíš, jak vypadá Tvůj běžný pracovní den a poměrově kolik času věnuješ samotnému focení a kolik zaberou ty věci okolo ?

Nejsem si úplně jistý tím mým marketingem, spíš bych řekl, že nedokáži být v klidu a pořád se snažím něco vymýšlet, je potřeba se nějak živit a zároveň bavit. FOTKY z BUDKY jsou super na svatby, eventy či plesy. FOTOBUS to je takové moje miminko, splněný sen, vždycky jsem si přál mít T1, a takto je to zároveň i něco pěkného pro ostatní. Mám ho rovnou i jako investici a jednou i něco co můžu předat svým dětem. Snažím se plnit si sny, ale zároveň, ať mají svůj důvod a není to jen rozmar. Jinak nejlepší reklama je dobře odvedená práce a osobní a přátelský přístup.

• Vím, že před tvým objektivem stálo i pár známých tváří. Prozradíš jaký "skalp" je pro Tebe nejcennější a jestli je nějaký rozdíl v tom, pracovat s někým z ulice nebo s nějakou celebritou, o jejichž manýrech koluje nepřeberné množství nejrůznějších historek?

Za dobu, co fotím, jsem nafotil spousty lidí, fotil jsem spousty kalendářů, eventů, koncertů, svateb, portrétů a reklam. A pokud jste slušní, pokorní a profesionální, vždy se k vám budou chovat ostatní stejně. Nezažil jsem nikdy nikoho, kdo by se nechoval hezky nebo jednal nadřazeně. Oni potřebují fotky a já chci odvést tu nejlepší práci. Takže si vycházíme vstříc. Ale vím kam míříte, je osoba, která zatím pro mě byla nejcennější. Fotil jsem Jeana Reno, a to bylo báječné. Podat si ruku, probírat běžné věci u focení a cítit se v tu chvíli, že jsme si rovni. :-D  Naprostý profík, skvělé focení a velký vtipálek.

• Je nějaká tvář, kterou by sis opravdu rád vyfotil a získal ji do svého portfolia?

Určitě bych rád fotil mnoho tváří, ale kdybych si mohl vybrat, tak by bylo pro mě ctí fotit třeba kapelu Rolling Stones, ale je spousta herců i hereček, zpěváků i zpěvaček, sportovců.

• A jinak máš nějakou fotografickou metu, nebo nějaký nesplněný sen?

Snažím se své sny plnit, snažím se, aby má práce neutrnula a pořád šla dopředu. Neustále se snažím učit a zdokonalovat. Když něco chci, jdu za tím. Podle mě je vše v hlavě.

• Teď k trochu méně veselému tématu. Tvojí profesí je služba široké veřejnosti. Poslední rok je ale veřejný i společenský život v nedobrovolném útlumu a týká se to právě i svateb a zavřených provozoven, které služby nabízí. Jak si se popral s touhle šílenou situací, kterou si před rokem jen málokdo dokázal představit?

Je mi líto úplně všech, postihlo nás to všecky a nikdo neví, jak dlouho to bude ještě trvat, než bude svět zase v pořádku. Když se v březnu vše uzavřelo, já měl před americkou svatbou ve Švýcarsku. A do poslední chvíle jsem nevěděl, jak to dopadne. Nakonec se všechno uzavřelo a svatební pár ani nemohl opustit USA. A to byl teprve začátek. Ale snažím se na všem hledat něco pozitivního, máme 2 malé děti a teď mám možnost s nimi být, a to je super, že můžu trávit čas s rodinou. Ale jednoduché to rozhodně není, hypotéka, náklady, co vám mám povídat, všichni to známe. Těším se až vše bude zase jako dřív.  

• Našel si i v této nešťastné situaci nějaká pozitiva, třeba v tom, že sis našel čas na věci, které si v běžném pracovním životě odkládal?

Čas pro rodinu, čas na studování a sebezdokonalování, ale hlavně děti a rodina. Není čas brečet, ale je potřeba to zvládnout a jít dál a hledat nové možnosti.

• Naše zemička je poměrně malý rybníček a vím, že tu existuje určitá rivalita mezi jednotlivými fotografy z oboru. Myslím, že Ty máš vybudovanou poměrně širokou základnu zákazníků. Navíc jsem byl na besedě pořádanou Nikonem, kde si byl s dalšími třemi svatebními fotografy a každý máte svůj styl, svůj přístup, ale po nějaké rivalitě tam nebylo ani stopy. Jak vnímáš tenhle místní fenomén? Protože spousta fotografů, kteří měli možnost pracovat v zahraničí říká, že tam nic takového není a že si naopak kolegové pomáhají.

Jsme kolegové a myslím si, že máme mezi sebou fajn vztah, žijeme teď a tady, na zášť není čas. Měli bychom si uvědomit, že žijeme na této planetě spolu a jeden člověk nezvládne všechnu práci udělat sám a v případě, že máte plno, tak je dobré mít někoho, koho můžete doporučit. Jsme službou pro lidi a když doporučíte šikovného kolegu, je to taky služba. Když můžu, rád doporučím, když můžu, rád se s kolegy potkám, proberu jak jde život, co je nového, co mi nejde a oni umí líp. Nechám si poradit, nebo naopak já rád poradím, pokud je to v mých silách.

Když si to převedu třeba... Jezdili jsme s kamarádem Vaškem Šircem, který mezi námi už bohužel není, do Chorvatska dělat workshopy a spousta fotografů, kteří se tam za námi jezdili učit, se stali mými skvělými přáteli a nyní se od nich učím i já. Mají vlastní rukopis, za tu dobu se posunuli a vzájemně si máme co nabídnout.

• Kdyby si měl dnes začít od nuly, ať už jako portrétní, nebo svatební fotograf, šel bys do toho? Případně, co bys poradil těm, kteří to chtějí zkusit?

Já nevím, co jiného bych mohl dělat. :) já snad už ani nic jiného neumím, ale jo, baví mě to a šel bych do toho. Pokud to někdo chce zkusit, tak není nic jednoduššího, než si věřit a jít do toho. Protože to odhodlání je 50 % úspěchu. Pokud vás někdo bude nutit, tak se nikdy nebudete posouvat kupředu jako ve chvíli, kdy to chcete vy sami. Jak jsem říkal, plnit si sny.

• A co technika? Je důležitá ?

Nemyslím si ,že je to je nedůležitější věc při práci, ale lepší technika vás posune dál a hlavně vám ulehčí práci. Tím pádem jste potom schopni všeho. :)

Pokud jsou věci které na začátku neopomenout a vyplatí se do nich investovat, tak je to rozhodně stativ s kvalitní hlavou, ten vám vydrží řadu let. Dále bych doporučil za mě úplně nejlepší věc na světě, sky light od Manfrotta. Úžasný na rozptýlení světla.

Dále jsem okusil teď nový nikon Z6 II a musím říct, že je to velký posun, a musel jsem ho mít. :)

• Protože jsi garantem naší soutěže na téma autoportrét, dokázal by si se s ostatními podělit o nějakou svou "filozofii", co je konkrétně pro Tebe dobrá portrétní fotografie a nějaký jednoduchá návod, jak jí dosáhnout?

Základ dobrého portrétu je emoce a světlo, tedy aspoň podle mě.

• Na co se zaměříš při vyhodnocování soutěžních fotografií?

Tak hlavně se moc těším na kreativitu, jsem prostě moc zvědav, budu řešit pocitově, nemůžu říct v tuto chvíli, že v něčem budu striktní. Nechte se překvapit. :)

Moc děkuji za rozhovor

Na závěr bych moc rád všem čtenářům chtěl poděkovat, že to dočetli až sem. A popřát hodně zdraví, nekonečno pozitivních a kreativních myšlenek v této nejisté době a to nejlepší světlo.

Video rozhovor o studiovém focení s Lukášem Navarou

Povídání se čtveřicí svatebních fotografů: Navara - Wagenknecht - Tvaroh - Vacek

---

Foto: archiv Lukáš Navara