O mobilní fotografii

I v naší nabídce profesionálního fotoobchodu dnes naleznete řadu telefonů, je to mimo jiné i proto, že v rukou mnoha odborníků se tato zařízení mění v regulérní pracovní nástroj. A není divu, mobilem dnes fotografuje takžka každý a mnohdy ani není na první pohled zjevné, že jej někdo právě používá jako fotoaparát.

Kupříkladu jako pouliční reportážní přístroj může splňovat právě všechny požadavky na splynutí s davem a naprostou neslyšnost a nenápadnost. Když si vezmu kolik dobrých obrázků s ním denně pořídí třeba Tomki Němec, moc by mě zajímalo, co by na ně řekl například proslulý "pouličník" H. C. Bresson. Sice je nezažil, ale vsadím se, že by z nich byl nadšený. Jeho sestava totiž zahrnovala Leicu s širokoůhlým objektivem, na svou dobu nejmenší a nejtišší zařízení, což dnes mobil splňuje ještě lépe a v menším.

Pro zajímavost jeden extrém, v květnu 2013 redakce Chicago Sun-Times propusila všechny fotografy s tím, že jejich reportéři mohou snímky pořídit svými mobily. Šlo samozřejmě o dobu největšího entuziasmu vůči fotografii mobilem a jak se dalo očekávat, úspěch této akce nebyl nijak závratný. Spíše naopak, kromě mnoha petic a obecného pobouření tento krok vedl k rapidnímu zhoršení kvality fotografického obsahu zmíněných novin. Tímto se pomalu dostávám k zásadní myšlence. Na jedu stranu by Bresson jásal a Tomki Němec denně kouzlí, novinoví redaktoři s ním ale nejsou schopni vytvořit dobrý obsah i s tím, že kvalitativně jsou mobilní fotky pro noviny více než dostatečné.

Omezení zde není v technice, ale v jejích možnostech. Zatímco první dva pánové jdou městem, zkoumavě vybírají záběr a případně na správný motiv čekají, fotoreportér potřebuje dorazit na místo a co nejpřesněji zdokumentovat událost, mnohdy v časovém omezení a za velmi různorodých podmínek. Fungovat totiž s tak nedokonalým zařízením pracovně, je nakonec veliký problém. Ani pak nemluvím o tom, že by člověk měl za podoných situací fotografovat žánrově neco jiného, než reportáž.

Druhou věcí je samotné rozhraní takového telefonu. Sice je k dispozici obrovské množstí vychytávek v podobě aplikací, kterými lze mobilní fotoaparát rozšířit a o kterých si v konzervativních fotoaparátech můžeme nechat jen zdát, jenomže jsme stále odkázáni jen na velkou dotykovou obrazovku a malý snímač. Až na výjimky je tak celé ovládání a obrazový výstup podobný lepšímu kompaktnímu přístroji.

Osobně nemám s mobilními telefony žádný problém, dokonce na jednom píši tento článek, mnohdy jej také požívám jako expozimetr, občas s ním i fotografuji, ale jsem přesvědčený a myslím že budete souhlasit, nic se nevyrovná chvíli kdy telefon vypnete, vytáhnete si sluchátka z uší a do ruky si vezmete fotoaparát, jehož celý účel je pomoci vám zachytit ten nejlepší možný snímek. Ať už jej berete do studia nebo na lov krajin, bude vždy lepším společníkem než sebelepší telefon.

A možná se úplně pletu a jsem jen zbytečně staromódní, co říkáte?