Architektura s příběhem - inspirace z Galerie Megapixel

Pokud sledujete naši pravidelnou soutěž ROK S MEGAPIXELEM 2019, již jste patrně postřehli, že nově můžete soutěžit nejen se svými fotografiemi, ale také s videi a grafickou tvorbou. Svět se mění a jednotlivá média se vzájemně propojují. Proto jsme se rozhodli reagovat na tyto změny a nově chceme dát v soutěži také prostor kameramanům a tvůrcům videí, stejně jako animátorům, kreslířům, grafikům, ilustrátorům, retušérům a concept artistům.

Jan Futera / Z pohřbu Jana Palacha 
Hned první inspirační fotografií začneme hezky zostra a laťku nasadíme opravdu velmi, ale velmi vysoko. Jde o dokumentární snímek, který osobně považuji za jeden z nejsilnějších v naší Galerii vůbec. Událost myslím, netřeba komentovat a její okolnosti už vůbec ne. Snad jen k fotografii samotné. Jde o až nezvykle dobrý záběr, co se týče technické kvality a stejně tak kompoziční a obrazové. Smuteční procesí, zasazeno do kulis pražské ulice, dobové artefakty, popředí, které otvírá snímku perspektivu a velmi precizní kompozice. Opravdu smekám, zvláště pak když vezmeme v potaz, že šlo o analogový materiál.

Zdeněk Rýzner / Washington Monument
Na kompozici je založen i další snímek, i když tentokrát trochu netradiční a provokativní. Hlavní motiv umístěný na střed, extrémně krátké ohnisko objektivu a přesto to jako celek funguje a co víc, je to velmi zábavné. Líbí se mi postava stárnoucího skejťáka, stejně jako postavičky turistů okolo a to vše lemuje bezpočet vlajek USA, které dávají záběru jakousi teatrálnost. Ze mě perfektní.

Jiří Sigmund / cestou zločinců
Perfektní kulisa bývalé káznice, pomyslný tunel ke světlu a svobodě a do toho kráčející postava neznáme dívky, která jako by symbolicky opouštěla tento chmurný prostor. Tento snímek bych si uměl představit na plakátě k nějakému filmu, nebo jako obal knihy. Je v tom trochu symboliky, poetiky, ale zároveň dramatičnosti. A co je důležité, má to skvělou atmosféru.

Richard Brychta / I ta škola je šikmá
Street fotografie jako vyšitá. Autor využil, přesně podle zadání soutěže kulisu architektury k tomu, aby do ní zasadil příběh. A nemusí jít o příběh nějak dramatický. Stačí pán, který prostě jede na kole. Ten dal snímku kontrast a děj. Zde oceňuji kompozici, převod do černobílé a geometricky přesnou práci s liniemi.

Roman Rogner / The Chronicle of Georgia, Tbilisi, Gruzie
Momentka, jakých všude na ulici spatříte stovky. Přesto nejde o tuctovou fotografii. Naopak. Vlastně to působí jako čistý konceptualismus a až se pomalu nechce věřit, že nejde o naaranžovanou scénu. Architektonická dominanta, liduprázdné náměstí a do toho dáma v rudých šatech s mobilem v ruce v selfie póze. To by snad ani nešlo vymyslet, takže to možná bude skutečně reálná scéna.

David Havelík / Osamělý chodec
Fantastický záběr, který balancuje na hraně surrealismu. Líbí se mi kompozice, zejména důraz na dominanci prostoru. Postavička, která dává snímku měřítko, tento záměr ještě umocňuje. Skvěle funguje také odraz ve vodní hladině, který jakoby naznačoval ten další svět, kdesi tam za zrcadlem. Podařený je i převod do černobílé. Kdyby byl tento záběr vložen do soutěže, patřil by jednoznačně k žhavým favoritům.


Martin Lacika  / Mlha na železném mostě ...
Perspektiva je jedním ze základních výrazových prostředků ve fotografii a zde se jí povedlo zachytit na výbornou. Baví mě krátké ohnisko objektivu, které společně s konstrukcí mostu vytváří pomyslný tunel. Moc se mi také líbí ta tajemná mlhavá atmosféra. I tento záběr by byl skvělou ilustrací k nějaké knize. Nejvíce by se hodila asi na nějakou mrazivou detektivku.

Julo Kotus / skateboard
Říká se, že v jednoduchosti je krása a další snímek je toho zdárným příkladem. Velmi precizní kompozice sketaboardisty zasazeného do „urban“ kulisy. Moc se mi líbí opakující se motiv lamp, který dává snímku zajímavý rytmus a dynamiku. Velmi zajímavá je také tonalita jednotlivých rovin, tmavé popředí a světlejší pozadí. Snímek tím získal zajímavou vzdušnou perspektivu.

Jana Andělová / Čekání
Tuhle fotografii mám hodně rád. Připomíná mi to záběr z video her a filmů typu "Max Payne". Trochu psychedelické, trochu abstraktní a trochu surrealistické. Moc mě baví namodralé tónování, které umocňuje tajemnou večerní atmosféru. Skvělá je také práce s liniemi a geometrií. Perfektní kompozice.

Petr Zeman / Čistota.... kompozice
Parádní příběh. Zde se potkala symbolika architektury se symbolikou postavy. Navíc zde skvěle funguje kontrast mezi černou a bílou, světlem a stínem, neživým a živým, pohybem a statikou i linkou a křivkou. Když jsme vymýšleli zadání dubnové soutěže, tak jsem si představoval přesně tento typ fotografií.

Martin Lukeš / Flatiron
Na některé záběry si musí člověk počkat, zvláště když má jasnou představu o tom, jak by měla fotografie vypadat. A to je přesně tento záběr. Vyhlídl jsem si kaluž, ve které se zrcadlí protější mrakodrap, vlajka a cedule s názvem ulice. Aby záběr nebyl prázdný, představil jsem si, že by do záběru mohl vjíždět žlutý taxík, symbol new yorské metropole. Jenže... Foukal vítr a hladina kaluže byla zčeřená, a když se ustálila zase nejel žádný taxík. Nezbylo tedy nic jiného, než umístit fotoaparát na stativ, pečlivě zakomponovat a následně několik minut čekat, až se uklidní hladina a kolem projede auto. Kamarád, který chvíli čekal se mnou, to po pár minutách vzdal. Já jsem ale vytrval a odnesl si přesně ten záběr, který jsem si vysnil. Bez stativu bych nikdy nedokázal v ten správný okamžik, tak přesně srovnat kompozici. Když jsem mu pak snímek ukazoval, nemohl uvěřit, že to fakt vyšlo a že se nejedná o fotomontáž. Street fotografie je zkrátka o trpělivosti a ta, jak se říká, přináší růže.

titulní foto: Martin Schubert